Kdo i o prázdninách pravidelně sleduje zpravodajství v médiích, jistě zaregistroval zprávy o tom, že brněnští hasiči museli evakuovat největší skautský mezinárodní tábor v Čechách. Některé obrázky vypadaly vskutku děsivě, nicméně skutečnost byla mnohem mírnější. A navíc, ne vždy zbyl v reportážích prostor pro informaci o táboře samotném.
Tenkrát v jednatřicátém…
Historie mezinárodních setkání skautů a skautek ze střední Evropy sahá do třicátých let. Českoslovenští skauti v roce 1931 pozvali do Prahy skauty z okolních zemí na Tábory slovanských skautů. Slovanské jamboree, jak se velkým táborům mezi skauty říká, se tehdy konalo ve Stromovce. Pak bylo dlouhou dobu ticho po pěšině. Fašisté a potom komunisté skautům nepřáli. Naštěstí skauti mají tuhý kořínek a v roce 1997 po více jak šedesáti letech uspořádali v Praze další středoevropské jamboree. Protože se na něm setkali skauti ze zemí, kde skautské hnutí po letech komunistické totality obnovovalo svoji činnost, byl tento mezinárodní tábor symbolicky pojmenován Fénix. V dalších letech se jamboree konala na Slovensku, v Maďarsku, Polsku… To letošní, v pořadí osmé, se vrátilo do České republiky pod názvem Orbis.
Mnoho kultur – jeden svět
Na konci července se do Mariánského údolí v Brně – Líšni začali sjíždět skauti a skautky z osmnácti evropských zemí. Organizátoři pro ně rozdělili tábořiště na pět dílčích táborů, tzv. subcampů, které pojmenovali po planetách sluneční soustavy. Ubytovalo se v nich téměř 2 200 skautů a skautek. Organizátoři, kterých bylo na 400, bydleli v samostatném táboře.
Program Orbisu vycházel z motta jamboree „Mnoho kultur – jeden svět“. Nenásilnou, hravou formou seznamoval účastníky s kulturními a historickými předěly ve vývoji Evropy. Organizátoři pro ně připravili velké výlety do historie: na zámek Slavkov, za civilizací starých Keltů či Bitvou tří císařů, které doplňovala řada kulturních ateliérů či dílen. Pod vedením zkušených lektorů si děti vyzkoušely práci ve filmovém, fotografickém či sochařském ateliéru, v IT dílně, ale také se podívaly do podzemí Moravského krasu či předvedly svoji odvahu v lanovém centru. Na blízkém rybníku na ně čekala řada vodáckých aktivit, a protože jedním z prvků skautské výchovné metody je služba společnosti, pomáhali účastníci jamboree také pracovníkům CHKO Moravský kras se sčítáním návštěvníků, likvidací náletových dřevin či úklidem po neukázněných turistech. Ve volném čase hojně využívali nabídky dalších aktivit na tábořišti. Mohli si tu jít zasportovat, zazpívat s karaoke, navštívit skautské muzeum, nebo si jít s přáteli posedět do místní čajovny. Večery byly vyhrazeny masovější zábavě: byla tu diskotéka, rockový koncert…
Na bezpečnost dbala Skautská ochranná služba, se kterou se můžete setkat například na Bambiriádě. O zdraví účastníků i organizátorů pečovalo dvanáct členů Skautského záchranného týmu. V jejich rozlehlém stanu MASH byla jak zdravotnická ambulance, tak lůžkové oddělení.
Skaut je nepromokavý?
Ze zpráv v médiích by se mohlo zdát, že rozmary počasí organizátory pořádně zaskočily, ale není tomu tak. Když ve čtvrtek vedra vystřídal setrvalý déšť, na programu se to moc neprojevilo – neoficiální jedenáctý bod skautského zákona přece jenom zní: „Skaut je nepromokavý“. Večer při rockovém koncertu sice lilo jako z konve, ale před pódiem v dešti tančila dobrá stovka posluchačů. Jenže kombinace dlouhotrvajícího sucha a vytrvalého deště měla neblahý vliv na schopnost půdy vsakovat a v nejnižším bodě tábořiště se udělalo menší jezírko, které vytopilo část stanů. Organizátoři začali vodu odčerpávat a zároveň vyklidili velké stany, které dosud poskytovaly účastníkům některých aktivit příjemný stín. Nakonec však spolu s přivolanými hasiči dospěli k názoru, že bude lépe, když děti ze dvou nejvíce postižených subcampů stráví noc v suchu a teplu tělocvičen. Proto se nakonec konala nejrozsáhlejší evakuace v dějinách Brna. A přes různost jazyků ji cca 700 skautů a skautek zvládlo v noci během půldruhé hodiny na jedničku.
Programový tým přes noc pružně upravil páteční program tak, aby se mohl konat v oněch čtyřech tělocvičnách, kam byly děti spolu s jejich vedoucími odvezeny. Ráno po odčerpání vody vypadala situace mnohem lépe, postižené stany se přesunuly do sušších míst a hygienik povolil evakuovaným návrat na tábořiště. O tom, jak se podařilo organizátorům nelehkou situaci zvládnout, svědčí hned několik věcí: v pátek předčasně ukončilo pobyt na Orbisu minimální množství účastníků. Někteří účastníci využili přebytku bláta k nefalšovaným zápasům v bahně a jiní vtipkovali o tom, že komfort plovoucích podlah a vodních postelí neposkytuje jen tak nějaké tábořiště.
V sobotu už vše proběhlo podle plánu. Jak představení skautských organizací obyvatelům Brna v rámci akce Open Gate, tak závěrečný ceremoniál. Jenže to už nebylo tak mediálně působivé jako obrázky dětí nastupujících v noci do autobusů s nápisem EVAKUACE. Orbis se prostě vydařil.
Poznámka redakce serveru Adam:
Do článků o Orbisu publikovaných v médiích můžete nahlédnout ZDE. Slova jako voda, déšť, evakuace v titulích opravdu kralovala.
Na stránkách www.orbis2006.cz/ si též můžete prohlédnout fotogalerie z jednotlivých dní a nebybí ani všech šest čísel Orbis News, vydávaných v češtině i angličtině. Máte-li chuť na nějaké zvuky, pak je k dispozici také Orbis hymna.
