Podle itineráře už bychom měli být skoro na místě. Parkoviště ve vsi má být značeno logem tomíků, tak koukáme po hořci, div si hlavy neukroutíme. Čekala jsem ho někde na plotě, a on na tričku jednoho z pořadatelů. Mladý muž nás vysílá směrem do zeleně. Údolíčko lemované kopřivami, obřími listy podbělů a listnatým lesem nás vede pod starodávný viadukt – a za ním už zasvítí bílé zdi mlýna.
Ano, je přesně takový, jak jsem si ho představovala. Nikdy předtím jsem tam nebyla, sledovala jsem ale jeho obnovu v tomíckých médiích – od přenášení tašek a cihel z rozvalin přes výměnu střechy po závěrečné úpravy interiérů, a dávala ráda reportáže z průběhu těch oprav na Adam.cz.
Už když jsem prohlížela fotky otlučených zdí, říkala jsem, že to je nádhera – a což teprv teď, když budovy svítí novými nátěry, uvnitř světlé nové dřevěné podlahy, pec, kachlovky, z oken vyhlížejí muškáty…
Hosté se právě scházejí a každou minutou jich přibývá. V průjezdu stodoly vyhrávají pro dobrou náladu všem mladí lidé v krojích na housličky a cimbál, a nervozita pořadatelů je znát jen maličko.
Ještě stihneme prozkoumat útroby jednotlivých budov a pozdravit se se všemi známými tvářemi.
Sjelo se na tu slávu hostí nepočítaných: dcera bývalých majitelů paní Klein, hosté z partnerského Erzgebirgsvereinu, zástupci ministerstva školství, Jiří Horáček a Josef Žid z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, administrátoři evropských strukturálních fondů, starostové okolních obcí. Také zástupci spřátelených organizací jsou tu v hojném počtu – z Junáka starosta José Výprachtický, místostarosta Jiří Navrátil, moje maličkost, Petr Halada z Pionýra a další. A samozřejmě desítky tomíků z celé republiky, Jura Homolka ze Vsetína, Tadeáš a Anežka Klabanovi z Poděbrad, Radka Šumerová z Litoměřic, Mojmír Nováček z Ostravy, Tomek Hurt, který měl koordinaci oprav na triku, Helena a Kamil Podroužkovi z Kladna, kteří se o mlýn budou starat… a pochopitelně Tomáš Novotný, šéf asociace, který září jako sluníčko.
Následují projevy a proslovy, jsou dlouhé, srdečné a dojemné. Stručná historie mlýna a jeho majitelů, poděkování všem, kdo se podíleli na opravách, přání těm, kdo na mlýn budou jezdit, aby se jim tu líbilo.
Ze schůdků do patra, které nahrazují řečnický pultík, hovoří Tomáš Novotný, do němčiny překládá Helena Podroužková.
Pár slov pronese i náměstkyně ministra školství paní Eva Bartoňová, zástupkyně německých turistů Erzgebirgsverein paní Gabriele Lorenz, dcera bývalých majitelů paní Waldtraud Klein, rozená Wünsche, a na závěr pan Jan Havelka z Klubu českých turistů.
Pak se celý ten houf lidu přesune na zápraží před vrata, kde sedm vyvolených, vybavených nůžkami, stříhá symbolickou pásku. A je to hotovo. Mlýn je otevřen, provoz zahájen.
Zbývá to oslavit jídlem a pitím. Hudebníci vyhrávají, mladí tomíci grilují a nabízejí k tomu chléb, okurčičky, dortíčky, čepují vodu, kávu i pivíčko, návštěvníci se baví, opékají buřtíky, okukují znova podrobně mlýn, Tomáš je na roztrhání…
Bylo to moc fajn, díky, ani se odjíždět nechtělo.
Oslavy všeho druhu a citlivé a účelné obnovy svých nemovitostí, to tomíci opravdu umějí!
Je skvělé, že to, co se dalo z historie mlýna zachránit, bylo zachráněno.
Přejme, ať mlýn slouží dlouho a dobře dalším generacím (nejen) tomíků…
Foto Milan Blšťák a Michala K. Rocmanová
Související článek:
http://www.adam.cz/clanek-2011060033-clanek-az-se-pojedete-podivat-na-oparensky-mlyn.html
O historii mlýna se dozvíte na stránkách A-TOM:
http://oparno.a-tom.cz/index.php?content=o-mlyne
A tady můžete sledovat celý průběh oprav:
http://oparno.a-tom.cz/index.php?content=novinky
Středisko environmentální a kulturní výchovy Asociace TOM Opárenský mlýn bylo opraveno díky projektu v dotačním programu EU „Cíl 3/Ziel 3“ na podporu přeshraniční spolupráce 2007-2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou. Další prostředky poskytla ministerstva školství a pro místní rozvoj i němečtí přátelé z turistické organizace Erzgebirgsverein e.V. Mlýn vděčí za svůj současný stav samozřejmě také stovkám hodin práce samotných tomíků.
