Výstava Fenomén Vandrovní knížky ve Vodárenské věži Letná byla výrazně zkrácena koronavirovou epidemií. Prohlédněte si ji alespoň virtuálně jako inspiraci pro psaní vlastní vandrovní knížky z cest, výletů i táborů.
Podívejte se, jak se vandrovní knížky psaly dříve a jak se píšou dnes třeba pod názvem cestovní deník.
V archivech a knihovnách najdeme mnohé zajímavé cestovní deníky, ve středověku se vydávaly a četly například popisy poutí do Svaté Země, jen z doby od 14. do 16. století se takových cestopisů zachovaly na tři stovky.
Deník z cesty do severní Afriky plný bravurních kreseb a akvarelů vytvořil například francouzský malíř Eugène Delacroix (1798-1863).
Na výstavě se dozvíte, jak si psal cestovní deník zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík, jak propagoval vandrovní knížku spisovatel a autor mnoha encyklopedií her Miloš Zapletal, či jak nabádal spisovatel Jaroslav Foglar ke sbírání razítek.
Ale zároveň uvidíte, jak kreslí své nevelké cestovní deníky třeba současný výtvarník Michal Cihlář, kterého si veřejnost spojuje hlavně s jeho grafikou pro pražskou ZOO.
Výstava Fenomén Vandrovní knížky ve Vodárenské věži Letná v Praze 7 byla původně plánována na jaro 2020, kvůli první vlně pandemie přesunuta na září a říjen a později prodloužena do začátku ledna 2021. Bohužel ji stihly nejen tři zákazy návštěv kulturních akcí a výstav, ale zároveň i tři vládní zákazy oddílové činnosti, takže zejména oddíly, které plánovaly návštěvu s komentovanou prohlídkou, se na výstavu do věže už nedostaly.
Tvůrce výstavy Jiří Brko Červinka, dlouholetý vedoucí oddílu experimentální archeologie Mamuti a autor mnoha tábornických příruček, proto připravil internetovou podobu výstavy.
Prohlédnout si ji i s mnoha detaily můžete na inspirativním webu Ostrov nápadů.
Pokud vás fenomén vandrovních knížek zaujal, zkuste pátrat i v historii a některé z cestopisů si přečíst.
U nás jsou známá například středověká dobrodružství různých královských a císařských poselstev, kterých se účastnili čeští cestovatelé. Mnohé z těchto cestopisů vyšly v nedávné době znova knižně a jsou tedy poměrně dobře dostupné. Některá díla lze najít i v elektronické podobě.
Zvyky a krajiny cizích zemí líčí Václav Šašek z Bířkova v deníku ze své cesty s poselstvem krále Jiřího z Poděbrad, známé spíš v převyprávěné Jiráskově podobě pod názvem Z Čech až na konec světa. Dobrodružné zážitky z poutě do Jeruzaléma vylíčil Kryštof Harant z Polžic a z Bezdružic, zatímco Václav Vratislav z Mitrovic sepsal své vzpomínky na cestu s poselstvem císaře Rudolfa II. do Konstantinopole v r. 1591 až po návratu z tureckého zajetí.
Zajímavé jsou cestovní deníky Karla Hynka Máchy z putování po hradech a zříceninách, do Krkonoš a do Itálie, s jeho vlastními kolorovanými kresbami. Své cesty po Evropě poutavě popsal a vlastnoručně ilustroval spisovatel Karel Čapek, jmenujme z nich alespoň Italské listy (1924) nebo Cestu na sever (1936). A tak bychom mohli pokračovat…
Ale hlavně doufáme, že díky výše zmíněné výstavě si začnete psát svou vlastní vandrovní knížku. Jak říká Jiří Červinka: „…mnohdy i pouhé dvě věty a vylisovaná květina nebo razítko z navštíveného místa vám i po letech dokážou připomenout zajímavé zážitky, které by jinak skončily v zapomnění…“