Mladí lidé v České republice za život bez tabáku?  

 

Výchozí situace 

Zatímco v řadě zemí EU (natož v USA) je patrný trend snižování konzumace alkoholu a tabáku, potvrzuje poslední vydání Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), že v České republice je zatím trend opačný. Alespoň jednu cigaretu v životě vykouřilo 80,2 procenta chlapců a 79,2 procenta dívek. Sice většinou zatím jen experimentují a po vykouření maximálně pěti cigaret kouření nechají, přesto čtyřicet procent dotázaných kouří pravidelně. Hlavní potíž vidí ESPAD v dostupnosti cigaret. Pro sedmadevadesát procent studentů jsou prý „velmi snadno“ nebo „celkem snadno“ dostupné. Z téhož výzkumu je patrné, že u nás denně kouří už 33% 13letých dětí.

To nepochybně souvisí s tím, že v českých poměrech je intenzívní propagace kouření jako samozřejmé součásti stylu mladých úspěšných lidí velice běžná. Příkladem mohou být divácky atraktivní reality shows, v nichž je drtivá většina účastníků intenzivními kuřáky a po většinu vysílání jsou také kouřící  prezentováni.

 

Anketa České rady dětí a mládeže (ČRDM)

Internetová anketa, kterou během měsíce dubna zorganizovala ČRDM, si pochopitelně nemůže klást za cíl reprezentativitu, která je samozřejmou kvalitou odborně prováděných šetření. Přesto z této ankety, jíž se zúčastnilo 224 respondentů ve věku od 15 do 35 let, lze vyčíst některé skutečnosti, které jsou poměrně inspirativní. O jaká zjištění se jedná?

 

1) Zastoupení kuřáků mezi těmi, kteří odpovídali (nebyl konán žádný předvýběr, takže skutečně šlo jen o dobrovolný vstup do ankety), bylo pouhých 17,4%, což je podstatně méně, než je opakovanými šetřeními v celé populaci prokázaný cca 40% výskyt pravidelných kuřáků. Navíc skoro 70% z těch, kteří se deklarovali v anketě jako „kuřáci“ se současně ohodnotili jako „sváteční či příležitostní“. Pouze 8% se označilo za kuřáky silné, kteří vykouří více než 10 cigaret denně. Připočteme-li k tomu skutečnost, že i z kuřáků jen 13% označilo kouření za něco, co je „super“, lze z toho vyvozovat, že kuřáci přece jenom na svoje kouření příliš hrdí nejsou.

 

2) Z předchozího ovšem nelze vyvozovat, že by se ho chtěli nějak rychle zbavovat. Z celého souboru pouze 3 respondenti byli „napravenými kuřáky“, 6 se o to pokoušelo (zatím) marně, 5 o tom „možná“ uvažovalo. 3 naopak k tomu, aby uvažovali o tom přestat, „nevidí důvod“. Pozici většiny kuřáků z ankety docela přesně vystihuje stanovisko 21leté dívky: Nekouřím tolik, abych potřebovala přestat. Kuřáci tedy svoje kouření pokládají většinou za přijatelnou formu „vyhovění si“.

 

3) Kuřákům ani nekuřákům nechybějí informace. Obě skupiny prakticky stejně dobře vědí o typických zdravotních rizikách (plicní rakoviny, arterioskleróza, ohrožení při těhotenství). Dokonce skupina kuřáků vykazuje o něco vyšší přesvědčení o tom, že kouření je zdraví ohrožující (z nekuřáků označilo všechny ohrožující faktory 60% respondentů, z kuřáků 85%). Z toho plyne možná nejdůležitější výsledek: zdravotní rizika nejsou pro začínající kuřáky (v ČR jde především o dospívající mezi 13 až 15 rokem) dostatečným důvodem k tomu, aby se kouření vyhnuli.

 

4) S tím souvisí zjištění o tom, co má největší vliv na to, že mladý člověk začne kouřit: obě skupiny shodně uvádějí, že jde o působení okolí – především vrstevníky a místa, která dotyční často navštěvují. Tím se ukazuje, že účinná prevence by se měla odvíjet od vytváření skupin vrstevníků, v nichž bude hrát dominantní roli životní styl, ve kterém nemá kouření místo. Dokonce se ukazuje, že nekuřáci přeceňují vlivy další (např. být „in“ nebo kouření jako cesta k dospělosti a svobodě), zatímco naopak nedoceňují, že pro významnou část dětských a dospívajících kuřáků se záhy vytvoří psychická a nejspíš i fyzická závislost, při níž kouření dotyčným „chutná“ a je pro ně žádoucím zdrojem relaxace. I z jiných studií je známo, že u těch, kteří s kouřením začali před 18 rokem, je nepatrná naděje, že někdy s kouřením skončí. Proto se jako nejúčinnější cesta k řešení jeví ona zmíněná prevence opírající se o nekouřící vrstevníky.

 

5) Anketa ukázala také malé povědomí o právním stavu, který se kouření týká. Nekuřáci přitom pochopitelně mnohem silněji pociťují, že i ty zákonné normy, které kouření regulují, se u nás nedodržují.

Přehled hlavních údajů 

 

 

 

6 kuřáků zkoušelo marně přestat 

5 uvažuje o tom, že by „možná“ přestali 

3 jsou přesvědčeni, že „není důvod“, aby přestávali 

20 kuřáků kouří proto, že jim to „chutná“