„Mysleli jsme si, že už je to dávno za námi…“ Pod tímto mottem chystá Paměť národa v květnu 2025 maraton veřejných projekcí, videomappingů v ulicích měst, výstav, filmových večerů, debat a vzdělávacích aktivit připomínající osmdesáté výročí konce 2. světové války. Výročí chce Paměť národa připomenout symbolicky na 80 místech v republice. Partnerským městům a obcím nabízí finanční spoluúčast, organizační součinnost, produkci, a především unikátní svědectví pamětníků z jejich kraje. Nyní se obrací s nabídkou na hejtmany, primátory, starosty a také firmy či společnosti, kteří si význam oslav uvědomují.
Poselství připravovaných oslav kulatého výročí by se podle tvůrců Paměti národa mělo nést slovy těch, kdo dramatické chvíle války zažili: že mír a svoboda nejsou samozřejmostí a mohou přijít chvíle, kdy musíme být ochotni pro ně něco obětovat.
Od konce druhé světové války uběhne v květnu příštího roku osmdesát let, což představuje celý dlouhý, požehnaný lidský věk. Vzpomínky na ni mizí, odchází generace, která zažila nacistickou okupaci, válečné utrpení na frontách, v koncentračních táborech a věznicích. Díky sbírce Paměť národa, která vznikla před 24 lety, máme zachovány audio a video svědectví více než 15 tisíc pamětníků.
Paměť národa má z čeho čerpat. Spolupracovníci organizace od roku 2001 systematicky vyhledávají poslední žijící účastníky a svědky klíčových událostí druhé světové války a nacistického útlaku, stejně jako násilné poválečné odplaty, v níž už o sobě dávala vědět rodící se diktatura komunistická. Na tisících nahrávkách ve sbírce Paměť národa promlouvají svědci válečných zvěrstev a lidského hrdinství od lidických dětí a přeživších holocaustu až po účastníky odboje a příslušníky zahraničních armád.
„V roce 2025 oslavíme pravděpodobně poslední kulaté výročí konce druhé světové války tak, jak ho známe,“ říká zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa. „Dnes ještě mezi námi žijí poslední pamětníci tohoto celosvětového neštěstí. A tito lidé nás varují: Předcházejte válečným konfliktům, buďte připraveni bránit svobodu, najděte spojence a buďte silní.“
Právě proto, že odchází druhoválečná generace, plánuje Paměť národa pojmout připomínkové akce v roce 2025 velkolepě a jako poděkování lidem, kteří za naši svobodu bojovali. Nabízí spolupráci 80 městům a obcím v České republice. Každé město či obec si bude moci vybrat program z široké nabídky možných akcí a začlenit příběhy z Paměti národa do svých připravovaných oslav výročí.
Paměť národa nabízí světelné projekce, videomapping v centrech měst, venkovní výstavy vyprávějící místní příběhy z války, maraton filmových večerů, debat a vzdělávacích aktivit pro mladší generace.
Nezisková organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa vede, odhaduje celkovou cenu projektu až na 30 milionů korun. Více než polovinu chce dát dohromady od soukromých dárců, druhou část shromáždí od zúčastněných osmdesáti měst a obcí, popřípadě státních institucí.
Seznam zapojených měst a obcí vznikne v průběhu nadcházejících letních a podzimních měsíců. Paměť národa působí v osmi pobočkách v největších krajských městech, se kterými úzce spolupracuje. Další města se mohou do projektu přihlásit a s koordinátory z Post Bellum projednat podobu projektu u nich.
Výročí plánuje Paměť národa pojmout jako vyprávění příběhů různými poutavými formami, využije k tomu svou unikátní databázi tisíců autentických výpovědí přímých účastníků války. Koordinátoři a produkční z Post Bellum využijí svých zkušeností například z oslav výročí 100 let republiky či 30 let svobody. Paměť národa před lety připravila rozsáhlou expozici v bunkrech pod Stalinem, oslavy „Nezapomeňme“ ve 30 městech, videomapping na Národní třídě, který sledovalo přes 50 tisíc diváků, má za sebou více než 150 outdoorových výstav, vytvořilo přes 30 televizních dokumentů, působí ve stovkách škol s projektem Příběhy našich sousedů a mnoho dalšího.
O Post Bellum a Paměti národa
Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než 10 tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje. Například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.
Zařadil: -maj-
