Jarní i podzimní koronavirová krize přinesla skautům a skautkám příležitost vyzkoušet si zcela nové role…
Stali se tak z nich třeba pečovatelé a pečovatelky nebo distributoři, šéfové logistiky, švadlenky či střihači.
A k tomu posilovali dovednosti, díky nimž skauti a skautky v dobrovolnictví vynikají: schopnost naplánovat a rozdělit si práci, efektivně komunikovat nebo odhadnout své síly.
Více než 600 hodin svého času nad rámec svých běžných pracovních a studijních povinností věnovala sociálním zařízením od začátku nouzového stavu dvacítka brněnských skautů a jejich přátel. V úzké spolupráci s Českým červeným křížem utvořili skupinu, která koordinovaně pomáhala postupně ve třech domovech pro seniory a jedné nemocnici napříč Jihomoravským krajem.
“V polovině října mě oslovila ředitelka Českého červeného kříže v Brně, že Domovu pro seniory ve Strážnici vypadla polovina personálu a potřebují nutně pomoc. Další kolegové z ČČK již působili v brněnských nemocnicích. Volba padla tedy na skauty, se kterými jsme již spolupracovali na letošních povodních. O necelou půlhodinu později už jsem jí mohl nahlásit první odvážlivce,“ popisuje Karel Konečný, který za celou iniciativou stojí. V prvních fázích byly potřeby domova ve Strážnici daleko vyšší než možnosti skupiny, během několika dní se ale tým rozšířil a rozdělil si úkoly mezi sebe.
„V současnosti je nás aktivních kolem dvaceti s tím, že do domovů vždy jezdili lidé na směny po dvojicích či trojicích. Všechno jsme dopředu plánovali tak, aby nikdo nepracoval nad své síly a zároveň se potřebu domova podařilo pokrýt na sto procent,“ uvádí jeden z dobrovolníků Vít Burian. K pomoci zařízením ho především vedlo to, že nechtěl sedět jen s rukama v klíně zatímco poslouchal zprávy o tom, jak jsou sociální zařízení v krizi.
Náplní běžné činnosti skautek a skautů bylo především odlehčení práce přetíženým zaměstnancům daných zařízení – například podávání stravy, stlaní postelí nebo kompletní hygiena.
A na jihu Moravy zůstaneme. Ve Znojmě se totiž kolem Centra Vodárna, sídla znojemských skautů, zformovala skupina dobrovolníků, kteří se společně ušili deset tisíc ochranných plášťů pro zdravotníky i pečovatele ve třech krajích.
Skauti a skautky z Přístavu Neptun Znojmo, 1. smíšeného a 1. dívčího oddílu spolu s přáteli a dalšími dobrovolníky dokázali už v době jarní krize zorganizovat distribuci netkané textilie vhodné pro výrobu ochranných pomůcek. Zároveň sami šili roušky a ochranné pláště a svou klubovnu proměnili ve velké logistické centrum. Na podzim se pustili do práce znovu: během několika dní se rozjela výroba, poháněná jen dobrou vůlí a ochotou pomoci.
Společnost PFNonwovens Czech dobrovolníkům poskytla vhodnou textilii, kterou starší skauti a skautky postupně zpracovávali na střihy. Roveři a vedoucí oddílů se po dvojicích střídali, z velké role odvinuli postupně 100 vrstev na které obkreslili střih a speciálním strojem ustřihli. Jednotlivé kusy bylo třeba zkompletovat do šicích setů – tělo, rukávy, šňůrka, pásek – poskládat k sobě a připravit do balíků po 10, 20, 30 kusech. Zkompletované šicí sety putovaly na Centrum Vodárna, kam si pro ně mohla chodit široká skupina dobrovolníků, kteří se pak pustili do šití. Ušité pláště se scházely znovu na Vodárně, kompletovaly se do balíků a putovaly, tam, kde bylo třeba.
„Všechny pláště, které dobrovolníci ušili, denně používáme a jsme moc rádi, že je od máme. Jsou skvěle ušité, jsou pro nás pohodlné. Cítíme v nich jistotu a ochranu před nákazou COVID-19. Únava už je u nás všech velká, ale nevzdáváme to. Děkujeme,” popsala lékařka ze znojemského ARA Kristýna Náhlíková.
„Je hezké vidět, že i v této nelehké době se umíme semknout a pomoci tam, kde je potřeba. Jsme moc rádi, že toho můžeme být součástí,“ říká vedoucí Přístavu Neptun David Gross.
„Zažila jsem něco úžasného. Sama vlastně jen telefonuji – poskytuji technické rady a doporučení, konzultuji a zajišťuji role netkané textilie. Skauti jedou na směny, stříhají, organizují, mluví s lidmi a šíří dobrou náladu. A kolem je další ohromná skupina lidí, kteří kompletují, skládají, sedí u šicích strojů a šijí a šijí a šijí. Vydrželi to neskutečně dlouho,“ líčí Pavlína Kašpárková z firmy PFNonwovens.
Za jaro i podzim dobrovolníci kolem Centra Vodárna ušili 13 571 roušek a 9 998 plášťů a zpracovali tak více než 2,3 tuny darované netkané textilie. Vyrobené ochranné pomůcky pomáhaly jak v samotném Znojmě, tak v Moravských Budějovicích, Jevišovicích, Dačicích, Kunžaku, Pohořelicích atd. Putovaly do nemocnic, lékáren, k praktickým a dětským lékařům, do LDN, domovů pro seniory nebo záchranným složkám.
Za spolupráci na textu a fotky děkujeme Pavlíně Kašpárkové a Kláře Procházkové. www.skaut.cz