Jiří Zajíc, u skautů přezdívaný Edy, který převzal v prosinci 2019 nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného vlka, zanechal významnou stopu také v České radě dětí a mládeže.
Nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného vlka, převzal Jiří Zajíc – Edy v pondělí 2. prosince 2019, po mši, sloužené jako poděkování za 30 let svobodného skautingu. Stalo se tak v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, za přítomnosti desítek skautů. Vyznamenání dostal za svoji dlouhodobou práci ve prospěch skautingu. Mši celebroval Msgre. Tomáš Halík a vyznamenání předával náčelník Junáka Marek Baláš – Čiča.
Při úvodním Laudatio k předání vyznamenání náčelník Junáka mimo jiné řekl, že pokud by měl Jiří Zajíc indiánské jméno, znělo by nejspíš Stavitel mostů.
Jiří Zajíc totiž po celou dobu své působnosti smiřuje nesmiřitelné a ukazuje možnosti spolupráce. A to nejen ve skautské organizaci.
Významně se Jiří Zajíc zapsal také v České radě dětí a mládeže.
Byl jedním z těch, kdo pomáhali lámat ledy a rovnat terén k jednání mezi dětskými organizacemi v době před vznikem ČRDM. V letech 2001 až 2005 pracoval jako ředitel Kanceláře ČRDM. Za jeho působení se mimo jiné podařilo zněkolikanásobit počet členských organizací ČRDM nebo zlepšit obraz ČRDM a dětských organizací v médiích.
Jiří Zajíc na tyto doby, těsně předcházející založení České rady dětí a mládeže, vzpomíná:
„Pro vznik ČRDM bylo skutečně zásadní první jednání mezi Junákem a Pionýrem, protože na jejich (ne)dohodě se zatím jakákoliv možnost ustavení nějakého takového orgánu zasekla.
Přímým popudem k tomu jednání byla iniciativa Jana Sokola (tehdejšího ministra školství, pozn. red.), který mi otevřeně řekl: Máte poslední možnost takovou instituci založit. A pokud se nedohodnete s Pionýrem, nic nebude. To jednání jsem svolával já, za Junáka tam byl kromě mě Jirka Navrátil, za Pionýra Martin Bělohlávek a Kateřina Brejchová. A ústřední záležitostí bylo přesvědčit pionýry, že to tentokrát myslíme vážně a že jsou pro nás natolik důvěryhodnými partnery, abychom s nimi nadále vytvářeli nějakou funkční platformu, jež by reprezentovala tehdejší sdružení dětí a mládeže.“
V almanachu 10 let ČRDM se píše: „V období řízení kanceláře ČRDM byla pro Jiřího Zajíce především charakteristická intenzivní komunikace se sdruženími dětí a mládeže mimo ČRDM, což vedlo do dvou let ke zmnohonásobení členů ČRDM na dnešní stav.“ Na otázku, jak to tehdy bylo, odpověděl Jiří Zajíc trochu vyhýbavě:
„Mnohé se dá bez problémů dohledat ve Výročních zprávách ČRDM. Kupříkladu je tam dobře vidět růst členské základny. Když jsem nastupoval do Kanceláře, bylo členů ČRDM 30, do konce roku jich přibylo dalších 10.“ Na konci období působení Jiřího Zajíce v roli ředitele ČRDM v lednu 2005 měla ČRDM 98 členských organizací, pracujících s dětmi a mladými lidmi. A okolo stovky osciluje jejich počet dodnes.
Podobnou expanzi jako členská základna v té době zažívala Bambiriáda – několikadenní přehlídka činnosti neziskových organizací dětí a mládeže se konala tradičně v květnu; v roce 2001 v 10 převážně krajských městech, v r. 2003 už v 19 a o rok později dokonce ve 28 městech.
Jiří Zajíc se také bezesporu zasloužil o zlepšení mediálního obrazu ČRDM a dětských organizací. Sám měl s médii bohaté zkušenosti, byl m.j. redaktorem Českého rozhlasu, členem Rady České televize. Archa – tištěný zpravodaj České rady – dostala maličko jiný obsah, dalo by se říci, že se stala víc časopisem, s rozhovory, reportážemi, ale měla v té době také řadu tematických příloh. ADAM.cz se z NICEMu přesunul pod křídla ČRDM a pomalu se měnil na denně aktualizovaný zpravodajský server. Pořádaly se tiskové konference, občas se přišel podívat nějaký novinář…
Jiří pomáhal organizovat několik kampaní, jako lektor vedl pro členské spolky ČRDM řadu vzdělávacích seminářů, jmenujme z nich alespoň Nás se to týká – projekt zaměřený na prevenci sexuálního násilí.
Inicioval a moderoval sérii setkání s politiky a zajímavými osobnostmi, nazvanou Kulaté stoly.
Psal a redigoval příručky a sborníky, a v té době vyšla také řada propagačních materiálů ČRDM.
Spolu s Karlem Liškou, tehdejším prezidentem Památkové komory, se podílel na vzniku soutěže Má vlast v srdci Evropy – poznej ji a chraň. Letos se koná již 12. její ročník. Soutěž je zaměřena na ochranu a obnovu památek a tradic.
Obdobnou soutěž, zaměřenou ale na dobrovolnictví a dobré skutky dětských kolektivů pod názvem Brána k druhým inicioval a vedl několik let v NIDV.
A ve výčtu zajímavých počinů, za nimiž stál Jiří Zajíc, by se asi ještě chvíli dalo pokračovat. Ale v nejlepším přestat, nechme si něco na příště 🙂
Michala K. Rocmanová
Jiří Zajíc – Edy na snímku třetí zleva s dalšími nositeli Stříbrného vlka, foto David Růžička
Související články:
• 20 let ČRDM: rok 1998 aneb Založení
http://www.adam.cz/clanek-2018050056-20-let-crdm-rok-1998-aneb-zalozeni.html
• 20 let ČRDM: neuvěřitelných 16 ministrů školství
http://www.adam.cz/clanek-2018050007-20-let-crdm-neuveritelnych-16-ministru-skolstvi.html
• Úkol České rady dětí a mládeže podle Jana Sokola
http://www.adam.cz/clanek-2018060034-ukol-ceske-rady-deti-a-mladeze-podle-jana-sokola.html
• Slavnostní prohlášení zástupců zakládajících sdružení ČRDM:
http://www.adam.cz/clanek-2018060033-20-let-crdm-detektivni-patrani-i-prohlaseni.html
Jiří Zajíc – Edy letech 1968–1970 působil jako zástupce vůdce skautského oddílu. V době normalizace oddíl ukryl pod odbor turistiky TJ Sokol Praha Krč, který vedl. Za dvě desítky let (1970–1989) prošlo jeho krčskými oddíly mnoho set dětí a mladých lidí, mezi nimi i řada pozdějších předních společensky významných osobností.
V roce 1989 se bratr Edy přihlásil k obnovujícímu se Junáku, z krčských turistických oddílů vzniklo dodnes nejpočetnější skautské středisko – 7. středisko Blaník.
Vedle práce ve středisku Edy nabídl své síly obnovující se organizaci, působil v různých funkcích na ústřední úrovni, dosud vede např. Odbor duchovní výchovy Junáka.
V období třetí obnovy skautingu byl bratr Edy hlavním hledačem cest a především klíčovým autorem myšlenky a formulace prvního principu skautingu a současného znění skautského slibu, rezonujícího s myšlenkou Václava Havla, kdy tuto pozitivní a přesahující hodnotu formuloval do Nejvyšší Pravdy a Lásky. Pro přijetí takového znění slibu a Stanov dokázal bratr Edy ve velmi obtížné situaci na Valném sněmu v Lucerně (1992) získat podporu všech ideových skupin českých skautů a tím přispěl také k přijetí Junáka do světové skautské organizace WOSM.
V civilu Jiří Zajíc pracoval jako matematik – analytik, učitel, novinář, redaktor náboženské redakce Českého rozhlasu. Později také v Národním institutu dětí a mládeže (NIDM) a pak v Národním institutu dalšího vzdělávání (NIDV). Působil mj. také v Radě České televize.
Více o skautské a profesní dráze Jiřího Zajíce najdete na www.skaut.cz nebo v článku Lenky Šablové.
