Mezi skalnatými svahy a lukami u dolního toku řeky Úpy leží malebná přírodní rezervace Babiččino údolí. V příštím roce 4. února si připomínáme 200. výročí od narození slavné autorky Boženy Němcové.
Její román dodnes připomíná sousoší Babičky s dětmi od akademického sochaře Otty Guttfreunda a architekta Pavla Janáka z roku 1922.
Uprostřed přírodní rezervace stojí Ratibořický zámek, který v minulosti vlastnili majitelé náchodského panství, s pány ze Smiřic, s Trčky, Piccolomini a Des Foursy. Vavřinec Piccolomini postavil roku 1708 zámeček s kaplí. V roce 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Po jeho smrti zdědila zaháňské a náchodské panství jedna z jeho tří dcer, nejstarší, devatenáctiletá Kateřina Vilemína, která tam přesídlila.
„Paní kněžna“ vynikala krásou i vtipem a hrála také důležitou roli ve vysoké politice své doby jako úhlavní odpůrce Napoleona. Díky jejímu přátelství s knížetem Metternichem se tam tajně sešli ruský car Alexander I. a pruský král Bedřich Vilém k rozhovorům, které vzbudily u rakouského císaře Františka I. odhodlání vstoupit do koalice proti Napoleonovi, a po jeho porážce i pro vznik Svaté aliance.
Kateřina měla panství ve velké oblibě a vybudovala moderní letní sídlo v krásné přírodě, které se rozkládalo v údolí řeky Úpy od Skalice k Rýzmburku. Po její smrti byl zámek prodán Karlu Octaviovi z Lippe-Biestrefeldu a nakonec je získal až do roku 1945 Jiří Vilém Schaumburg-Lippe.
V roce 1950 ožívá Panklovna, mlýn i Staré Bělidlo. V přízemí zámku bylo instalováno Muzeum Babičky. Prostory z klasicistní doby s oboustranným schodištěm k slavnostnímu sálu, se salónem paní kněžny, pokoji schovanek a komorné, hudebním pokojem, jídelnou, knihovnou s kuřárnou a pokojem pro hosta připomínají dobu největší slávy Ratibořic.
Ratibořické údolí je odkazem životního díla jedné z dosud nejčtenějších autorek Boženy Němcové. Její matkou byla Terezie Novotná a otcem byl Jan Pankl, kočí a později štolba hraběte Karla Schulenburga, který byl ženatý s Kateřinou Vilemínou. I postava babičky byla skutečná, po smrti manžela se nastěhovala ke své dceři Tereze, když spisovatelce bylo pět let. V dopise z roku 1856, který Božena Němcová poslala své sestře Adéle, vzpomíná na krásné období svého života: „Mé krásné mládí, sladká samota, ve které jsem žila prosté vychování…“
Právě svět Babičky je zcela ryzí krásou a prostotou a moudrostí a blížící se Dušičky nás přímo vybízejí k návštěvě tohoto údolí a k zamyšlení nad podstatou tohoto světa.
Zámek je společně s ostatními objekty v Babiččině údolí ve správě Národního památkového ústavu, územní památkové správy na Sychrově.
Kvízová otázka na závěr: Víte, jak se jmenovala postava schovanky paní kněžny z Babičky?
Pokud netušíte, je nejvyšší čas Babiččino údolí navštívit. Další informace a tipy naleznete ZDE
