24. Světové skautské jamboree ve čtvrtek 1. srpna lokálního času jej v Západní Virginii uzavřel Závěrečný ceremoniál.
Skautského setkání, které se podobně jako olympiáda koná jednou za čtyři roky, se zúčastnilo na pětačtyřicet tisíc skautů a skautek z více než sto padesáti zemí světa. Česká výprava byla historicky největší, na akci se vypravila pětistovka českých skautů a skautek. Zaujali příběhem českého skautingu, aktivitami pro ostatní i tradičním jídlem.
Česká stopa byla na Jamboree v USA skutečně výrazná. Jako jedna z pouze dvanácti zemí dostala Česká republika možnost připravit programy pro účastníky, a to v nejvyšším počtu ze všech. Všechny propojovalo motto české reprezentace – Unbreakable – odkazující na příběh českého skautingu, který se nepodařilo zlomit ani nacistům, ani komunistům.
„Jsem pyšný na to, že jsme našimi programy vyvážili všechno to adrenalinové dobrodružství tady na Jamboree. Využili jsme to, co dobře umíme: přidat ke hře příběh, díky kterému dostane mnohem širší rozměr. Návštěvníky to bavilo a vraceli se i několikrát, naše metoda i osudy českého skautingu je zaujaly,” líčí hlava české výpravy David Urban.
Účastníci si vyzkoušeli například vysílání vzkazu z vazby morseovkou, rozeznávání lží v tisku nebo pátrání po mapě nacististických věznic. „Motto celého Jamboree bylo “Unlock a New World”, my jsme ale přesvědčení, že i pro budoucnost je důležité znát dobře vlastní historii a umět se z ní poučit,” vysvětluje autorka programů Eliška Siblíková.
Každý z jamoddílů – skupin, na něž byla česká výprava rozdělená, měla svého patrona z řad skautských hrdinů a hrdinek. Šlo například o Rudolfa Plajnera, Václava Havla, Lubora Šušlíka nebo Eduarda Marka.
„My jsme tu se silným příběhem patronky našeho jamoddílu Dagmar Skálové – Rakši, kterou věznil komunistický režim. Musím říct, že se o to lidé velmi zajímají a speciálně sem chodí hledat její příběh. Jejich reakce jsou pak různé, ale většinou těžko věří tomu, že lidé mohli být zavíráni do vězení jen pro to, že byli skauti – natož ženy –, a že celý skauting mohl být zakázaný,” uvádí vedoucí oddílu Věra Vosecká.
V takzvaném Expu, velkém stanu, kde mají jednotlivé země svůj prostor pro prezentaci, si v české sekci mohli návštěvníci uplést turbánek, kterým se spíná skautský šátek, podívali se díky brýlím s virtuální realitou na klasický český tábor a potrápil je i Foglarův ježek v kleci. „Jo, zvládl jsem to” radoval se Nathaniel z Velké Británie. “Stál jsem tu už pěknou chvíli, ale pak jsem si všiml, že jeden z otvorů je širší, než ty ostatní, zkusil jsem tudy ježka protočit a šup, byl venku.”
Pozornost si tradičně získávaly i typické české podsadové stany, které přes oceán putovaly v kontejneru na nákladní lodi. “Je to takový rozdíl, oproti našim táborům!” svěřila se skautka Ioanna z Velké Británie. “My táboříme v normálních stanech a jezdíme jen na týden.
Během takzvaného Kulturního dne se každá ze zúčastněných zemí snažila ostatním ukázat svou kulturu a tradice. Čeští skauti a skautky kupříkladu učili ostatní polku, připravili bramboráky nebo ovocné knedlíky a přichystali chlebíčky a pomazánky – třeba vajíčkovou nebo česnekovou.
David McKee, regionální ředitel Světové skautské organizace vnímá české skauty jako zdroj inspirace. „S tím úžasným růstem, který prožíváte v posledních letech, s inovací programu, s novým systémem vzdělávání dospělých si myslím, že český skauting je tím, kdo v mnoha ohledech udává směr,” uvedl.
24. Světové skautské jamboree bylo s pětačtyřiceti tisíci účastníkům největší Jamboree v historii. Z Česka se na něj vydalo 494 skautů a skautek. Více než tři stovky z nich zůstávají po akci v USA, vedení české výpravy pro ně připravilo cestu po Východním pobřeží.