Atmosféra strachu, transparentnosti „až za hrob“ a sugerovaného, hromadně sdíleného dojmu, že „všetci kradnú“. Nadto podporovaná z nejvyšších míst.
Takto popsal předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček stav panující v oblasti rozdělování dotací v neziskovém sektoru. Ve svém vystoupení 6. dubna 2018 na konferenci v Evropském domě v Praze 1 se přirozeně zaměřil na tu výseč neziskového sektoru, již reprezentuje – totiž na oblast mimoškolní výchovy provozované členskými organizacemi ČRDM.
Své zkušenosti z žité praxe zúročil Aleš Sedláček v přibližně půlhodinovém proslovu. V něm upozornil na hlavní bolesti, jimiž podle jeho přesvědčení dotační systém stále zřetelněji trpí. Nastínil také jejich neblahé důsledky, a naznačil rovněž, kudy se lze snáze, účelněji a svobodněji ubírat dál.
Neziskovky musejí nyní splňovat celou škálu rozmanitých požadavků. Například popis projektu, na který žádají dotační peníze, musí být čím dál přesnější, předvídavější a závaznější. Podstupované kontroly jsou násobné, opakované a zahrnují linii Nejvyšší kontrolní úřad – finanční úřad – policie. Jakkoliv je přitom od počátku zřejmé, že jde v případě „nálezu“ o vcelku bagatelní, formální neobratnost s fakticky nulovou škodou, navíc zjevně nechtěnou.
Peněz v dotačním systému přibývá jen zvolna, přičemž rostoucí náklady na „zúřadování“ takového případného příjmu na straně nestátních neziskových organizací (NNO) mohou kýžený efekt klidně i vynulovat. Zato sankce za nedodržení předpisů a pravidel jsou stále přísnější, mohou vést i k likvidaci NNO.
Těmto a dalším tezím se tedy předseda ČRDM na konferenci věnoval, rozebíral je a s věcným nadhledem komentoval.
Připomněl mj. projekt SAFE, díky kterému se ČRDM za pomoci reprezentativního statistického šetření a za užití mezinárodně uznávané metodiky podařilo vypočíst cenu dobrovolnické práce: jenom organizace v rámci ČRDM za rok 2014 vyprodukovaly 3,7 mld. Kč. Postup výpočtu přitom nezohledňoval širší společenské přínosy, jen ty ekonomické. „Podařilo se nám spočítat všechny dotace, které do toho sektoru přišly, a řekli jsme: Podívejte se, máme rentabilitu čtyři sta procent – a teď mi ukažte podnik, který si tak vede; fond, do něhož investujete a máte čtyřikrát tolik – za rok…?“ pronesl předseda ČRDM.
Opar všudypřítomných obav, o němž se Aleš Sedláček v souvislosti s dotacemi zmínil, znamená podle něj na straně resortů to, že jejich úředníci žijí „v atmosféře čím dál většího strachu cokoliv rozhodnout, za cokoliv se postavit, nést jakoukoliv osobní zodpovědnost“. V takové atmosféře prý jistě přivítají nějaký dokument, který jim řekne: Tohle ještě můžete. Základní dokument týkající se dotační politiky připravuje Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) a schvaluje ho kabinet. Aleš Sedláček spolu s dalšími navrhovateli z RVNNO připravil „pod takovým posledním záchvěvem liberálního ducha“ drobné změny příslušných zásad. Jde o možnost kromě projektů – čím dál úžeji svazovaných pravidly až k faktické neupotřebitelnosti – dotovat i činnost. Pokud by tento návrh prošel (což není jisté), dotace na činnost by měla být „taková volnější a všem se bude líp dýchat“.
Další šanci vidí Aleš Sedláček v širším uplatnění smluv či memorand o dlouhodobé spolupráci, respektive modelu uznaných organizací, pilotně odzkoušeného na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jde o to, že „tisíckrát prověřené“ neziskovky, poté, co patřičně doloží velmi nadstandardně vypracovaný projekt, mohou překonat absenci víceletého financování, a to díky garanci 90 % dotace v rozhodném roce. Záruka ze strany státu přitom platí po sjednanou dobu. „Tohle kvitujeme. Rádi bychom, aby se toho chytili případně i lidé z jiných resortů, považujeme to za smysluplné,“ dodal Aleš Sedláček.
Svůj pohled na věc nabídl i ředitel Odboru pro děti a mládež MŠMT Michal Urban. Předeslal, že spoustu vyřčených argumentů lidsky chápe. Je prý však důležité si uvědomit, že stejně tak, jako chodí kontroly na (neziskové) organizace, chodí i na poskytovatele dotací. A v momentě, kdy poskytovatel něco odpustí, rázem odpovědnost za pochybení přejímá na sebe. Konkrétní úředník pak musí zodpovědět, proč to které rozhodnutí udělal nebo neudělal. „A co je psáno, to je dáno. Jakýkoliv detail, jakýkoliv termín – to je přesně to, co se nejlíp kontroluje. V případě práce s mládeží se nekontroluje to, že tady máme celoroční činnost pro nějaký počet dětí, že probíhá tolik a tolik táborů, víkendových aktivit a pracuje na tom tolik a tolik dobrovolníků. To v případě kontroly nikoho nezajímá. Kontroly zajímá, že tady máme takováto rozhodnutí, takovéto podmínky a takovýto účel. A teď: Jak byly peníze utracené…?“ vysvětlil kontrolní mechanismus ředitel ministerského odboru.
Co na jedné straně vypadá jako opatrnost nebo neochota převzít odpovědnost, je potom podle něj naprosto pochopitelným krokem. „Ve státní správě je zodpovědnost úředníků přesně daná a jediná odpovědná pozice je příkazce dané operace. A to je jeden konkrétní člověk, který buď je dost odvážný a podepíše se pod něco, nebo se mu ruka zachvěje natolik, že to prostě odmítne,“ usoudil Michal Urban.
Konferenci s pracovním názvem Neziskový sektor v EU a ČR (způsoby financování) uspořádala Platforma rozvoje NNO spolu s Evropským sociálním a hospodářským výborem (EHSV) a Zastoupením Evropské komise v ČR. Akce byla změřena na představení přístupu k financování NNO od evropské po národní úroveň. Příspěvek Aleše Sedláčka zazněl na téma Co zlepšit v dotačních zásadách pro NNO v České republice. Evropský přesah akce zosobňovali zpravodaj EHSV Jean-Marc Roirant, Roman Haken (EHSV/NGO Club) a poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský.
Další informace naleznete na webu Platformy rozvoje NNO. Ke stažení je tam k dispozici v češtině celé znění Stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru k financování organizací občanské společnosti ze strany EU, které na konferenci představil předkladatel stanoviska, zpravodaj EHSV Jean-Marc Roirant. Prezentaci pana Roiranta a předsedy ČRDM Aleše Sedláčka naleznete ke stažení tamtéž.