V různých plastových hračkách z celého světa se vyskytují vysoké koncentrace toxických látek, které mohou u dětí způsobovat poruchy chování a učení nebo známý syndrom ADHD.
Jde doslova o globální problém zasahující i český trh. I v hračkách (ale například i v čelence do vlasů) zakoupených v ČR totiž Arnika objevila bromované zpomalovače hoření (BFR; 1). Na tyto nebezpečné látky se zaměřil celosvětový monitoring sítě IPEN (2), který Arnika koordinovala ve 26 zemích světa, a ze kterého dnes zveřejňuje výslednou studii (3). Zpomalovače hoření se do hraček dostávají z recyklovaných plastových částí staré elektroniky.
Výsledky studie proto poslouží jako podklad pro nadcházející jednání vlád v Ženevě (4), kde se bude rozhodovat o zpřísnění limitů pro obsah BFR v odpadech a o zákazu recyklace těchto látek v plastech. Pokud se to podaří, elektrošrot s obsahem těchto látek už nebude putovat například do Číny a plasty z něj se k nám nevrátí v hračkách a dalších předmětech.
„V sedmi z jedenadvaceti analyzovaných předmětů zakoupených v ČR se našly koncentrace, které lze považovat za vysoké, tedy více jak 50 ppm (5). Kromě dvou bromovaných zpomalovačů hoření, které jsou již zakázány mezinárodní Stockholmskou úmluvou, tedy oktaBDE a HBCD (6), se v hračkách hojně vyskytoval i dekaBDE(7), který snad bude zakázán na nadcházející schůzce úmluvy. I tak ale hrozí, že se všechny tyto látky budou vracet na trh. Mohou za to příliš benevolentní pravidla pro nakládání s elektroodpadem a s plasty obsahujícími tyto látky,“ říká Jitka Straková z Arniky, koordinátorka mezinárodního monitoringu.
„Každé patnácté dítě v České republice má tzv. ADHD syndrom, jednu z neurovývojových poruch. Jeho výskyt se za posledních deset let až čtyřnásobně zvýšil. Na vzniku ADHD nebo poruch učení se podílí mnoho různých faktorů včetně nadmíry toxických látek, se kterými by děti a těhotné ženy neměly přicházet do styku. Toto riziko s sebou nesou i některé bromované zpomalovače hořen. V hračkách, které by měly děti pomáhat rozvíjet se tak setkají s látkami, které jejich zdravý vývoj naopak poškozují,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky, vedoucí programu Toxické látky a odpady.
Nedávné studie přitom prokazují, že určité BFR jsou nebezpečnější, než se předpokládalo: jednak se podílejí na vzniku poruch chování, a jednak se mohou do lidského organismu oproti jiným perzistentním organickým látkám dostávat ve větší míře i kůží. Stačí, že se předmětů, které je obsahují, dotýkáme. BFR jsou navíc známé svým negativním účinkem na reprodukční i hormonální soustavu.
Celý článek:
http://arnika.org/latky-zpusobujici-u-deti-poruchy-chovani-a-nervove-soustavy-se-objevily-i-v-hrackach-na-ceskem-trhu
Podrobný výzkum toxicity hraček si můžete stáhnout zde:
(v angličtině)
http://english.arnika.org/e-shop/publications/bfrs-in-toys-2017
