Ano, to je součástí pozměňovacího návrhu k zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
Mediální ticho je překvapivé, přitom spolků a jejich pobočných spolků je ve veřejném rejstříku zhruba sto tisíc.
Poslanec Ivan Pilný, bývalý ředitel Microsoftu pro Českou republiku a autor pozměňovacího návrhu, v jeho zdůvodnění uvádí, že „tato dílčí formulační změna“ má zásadní vliv na podporu eGovernmentu a elektronizace styku soukromých osob s orgány veřejné moci jako základní podmínky pro moderní, efektivní a rychlý výkon veřejné moci a její přibližování veřejnosti. Tato změna podle něj uspoří cca 50–100 mil. Kč veřejných prostředků ročně vynakládaných na tisk listinných zásilek a doporučené doručování.
Nutno podotknout, že na fyzické osoby tento návrh žádný vliv nemá. Soukromými osobami se zde myslí jen takové subjekty, které se do obchodního rejstříku nezapisovaly. Jedná se hlavně o NNO, kde dominantu tvoří právní forma spolek.
Česká rada dětí a mládeže datovou schránku využívá a je s ní spokojena. Na druhou stranu ovšem v Radě víme, že spousta našich členských organizací a jejich pobočných spolků datovou schránku nemá – a nemá ani nejmenší potřebu ji mít zřízenou a využívat ji. Jejich kontakt se státem či samosprávou je totiž minimální, a tak jej dokáží vyřešit osobní návštěvou. Nepodávají daňové přiznání, protože nemají žádné příjmy s vlivem na daň z příjmu. Vedou jednoduché účetnictví, ano, a – podle nás zcela zbytečně – umísťují výkaz o majetku a závazcích a přílohu účetní závěrky do sbírky listin. To ale Ministerstvo financí plánuje v příští novelizaci zákona o účetnictví u takovýchto ekonomicky nevýznamných subjektů zcela zrušit. Podání do sbírky listin lze řešit bez použití datové schránky. Zaměstnance tyto malé spolky nemají. Na co také? Všichni pracují na dobrovolnické bázi.
Není mi tedy jasné, z čeho vlastně pramení čísla o uspořených nákladech, která pan poslanec uvádí. Zřejmě se jedná o cenu papíru, poštovného a nějakou režii. Jaký je ovšem skutečný náklad za zprávu odeslanou datovou schránkou? Jaké jsou skutečné náklady na straně spolku, který datovou schránku vůbec nepotřebuje? Když máte doma počítač, připojení k internetu, aktuální operační systém, antivir, jste počítačově gramotní a techniku využíváte, jistě může být pro vás datová schránka pomocníkem. Pokud takovouto výbavu nepoužíváte a nepotřebujete, představuje pro vás pořízení zmíněného vybavení a údržba nový náklad. Navíc po zřízení datové schránky se vzdáváte možnosti některé kontakty se státní správou realizovat jiným způsobem. Pro některé úspora a pomoc, pro druhé zbytečný nemalý náklad.
Stát za provoz systému datových schránek platí dnes paušální částku. Veřejná zakázka na provoz systému byla zrušena. Ze strany provozovatele systému je zřejmý tlak na zvýšení platby ze strany státu. To může nastat navrácením se k systému platby za odeslanou zprávu, který fungoval dříve a byl pro stát nákladnější, nebo i tím, že bude provozovatel požadovat navýšení paušálu v důsledku zapojení více subjektů do systému. Jediný, kdo by pak mohl nakonec na novele profitovat, by byl provozovatel systému, resp. dodavatel pro Českou poštu.
Spolky se tak cítí jako rukojmí a plánují informovat poslance. Garanční Ústavně právní výbor PS PČR na své schůzi 23. 3. 2017 dal k návrhu negativní doporučení. Ve třetím čtení bude hlasovat sněmovna na schůzi od 4. dubna 2017.
