V prvních prázdninových dnech bylo možno na pražském Žižkově potkat Rychlé šípy!
Pětice chlapců vyrazila na letní toulky po malebných zákoutích svérázné čtvrti české metropole. A není ale divu – vždyť Žižkov se v mnohém podobá Druhé straně ze slavného Foglarova komiksu i románové trilogie o pátrání po tajemném hlavolamu ježek v kleci.
Nutno však hned na úvod říci, že v ulicích žižkovské „Druhé strany“ nebyla k vidění oživlá legendární chlapecká parta, nýbrž „jen“ dvě sady figurek a figurín, stylizovaně zobrazujících Rychlé šípy. Stalo se tak v rámci přípravy nového filmového dokumentu, který připravuje ostřílený filmový tvůrce Oliver Malina Morgenstern.
„Pro potřeby místní radnice, ale i pro širší využití v rámci propagace Městské části Praha 3 připravujeme několik reportáží a dalších dokumentů, které přiblíží její historii i současnost. Chceme zmapovat například proměnu významných žižkovských ulic, nebo s využitím archivních materiálů připomenout místa, která po sanaci starých domovních bloků a nové výstavbě zcela změnila svoji podobu. V tomto se s vděkem opíráme například o hluboké encyklopedické vědomosti a archiv žižkovského patriota a badatele Miroslava Čvančary,“ říká režisér Morgenstern.
Ruku v ruce s prací na místopisném dokumentu o pražské „Trojce“, jsou připomínány také významné osobnosti, které zde žily či tvořily. Patří k nim například básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík – ale také spisovatel Jaroslava Foglar!
Po Foglarových stopách se filmový štáb vydal právě ve společnosti Rychlých šípů. Na nezaměnitelných schodech, spojujících Táboritskou a Chelčického ulici, se tak zastavily i figurky, které jsou jinak součástí postupně se rozšiřujícího Žižkovského betlému. Originální vánoční scenérie je doplněna o charakteristické osobnosti českého historie i zdejší lokality: v sestavě postaviček dominuje císař František Josef I. a prezident Masaryk, nechybí žižkovská rodina, první starosta Žižkova Hartig – a s nimi i Rychlé šípy se psem Bublinou. A nad střechami se dokonce vznáší i Jan Tleskač na létacím kole!
Nyní pro potřeby filmařů se postavičky Rychlých šípů alespoň na chvíli vzdálily z depozitáře radnice. Než se pak vrátily do ojedinělé betlémské kolekce, mohly se za dohledu kamery (i překvapených kolemjdoucích) alespoň chvíli „proběhnout“ ulicemi a plácky „Druhé strany“. Na žižkovských schodech tak zavzpomínaly, jak je tudy v jednom komiksovém příběhu honil pomatenec, kterého vypátraly, když ve sklepní mučírně týral psy.
Po stejných schodech počátkem 80. let procházel i samotný Jaroslav Foglar při natáčení filmového dokumentu Jestřáb v režii Jaroslava Čvančary, bratra výše vzpomínané „žižkovské encyklopedie“ Miroslava Čvančary…
O několik hodin později bylo filmaře možno zastihnout při práci v Křišťanově ulici. Zde, v domě číslo 18, prožil Jaroslav Foglar poslední dvě desetiletí svého života – tady bydlel od roku 1978 až do své smrti v lednu 1999. Spisovatelův byt v nejvyšším patře řadového činžáku byl dlouho úředně zapečetěn. Mnohaletý maraton soudních jednání, v nichž soupeřící strany usilovaly o získání Foglarovy pozůstalosti, skončil nakonec přidělením dědictví – včetně zmíněného bytu – Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Ve vedení nadace jsou zastoupeny dva partnerské subjekty: spolek Junák – český skaut a Městská část Praha 3. Byt prochází v současnosti rekonstrukcí a poté bude využíván ve prospěch skautů.
U dveří domu v Křišťanově 18 zapózovala před filmaři pro změnu další sada postav Rychlých šípů. Ty už byly v životní velikosti, vyrobeny podle předlohy kreslíře Marko Čermáka.
Sérii momentek z natáčení filmového dokumentu o Praze 3, v němž budou vystupovat i postavičky Rychlých šípů, si čtenáři Adama mohou prohlédnout ZDE.
O tom, že o Rychlé šípy bylo při jejich letních toulkách pražským Žižkovem dobře postaráno, svědčí i poslední snímek fotokomiksu: legendární pětice chlapců odjíždí z Křišťanovy ulice na zadním sedadle luxusního kabrioletu!
#foglar #rychlesipy #video
#foglar #JaroslavFoglar
Jaroslav Foglar – spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.
Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.
Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože „přišel od těch Jestřábů“. Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem – Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.
První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.
Za života získal několik cenění – například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.
Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku – čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
