Stálá muzejní expozice Lilie za ostnatým drátem – Skauting ve třetím odboji, která byla před prázdninami otevřena v bývalém komunistickém pracovním táboře v Lešeticích u Příbrami – dnes Památníku Vojna, připomíná i činnost Foglarovy skautské Dvojky v 50. a 60. letech.
Tehdy však Foglarovi Hoši od Bobří řeky působili jako turistický oddíl mládeže. Nutno ale zdůraznit, že ve velké míře právě zásluhou takto pracujících oddílů, které v době nesvobody svoji vnitřní skautskou identitu ukrývaly konspirativně pod hlavičkou TOM i dalších zájmových organizací pracujících s mládeží (Svazarm, Svaz ochránců přírody, vodácké oddíly ČSTV apod.), i ve zdánlivě vyhaslých skautských ohništích doutnaly jiskry, z nichž pak skauting opětovně povstal jako bájný Fénix z popele…
Činnost Foglarovy Dvojky je v Památníku Vojna zachycena samostatně na jednom z 21 velkoplošných výstavních panelů. V příběhu na panelu je popsána epizoda z letního tábora na počátku 60. let, kdy Jestřáb v rámci „Třinácté noci“ připomněl tragický osud někdejšího člena oddílu, který byl zastřelen na západní hranici při pokusu o útěk do emigrace. Na základě této příhody, kterou si ve vzpomínkách zachoval tehdejší člen Hochů od Bobří řeky Jaroslav Čvančara – Jáček, se později objevila v repertoáru Čvančarovy hudební skupina Taxmeni píseň Lilie skautská.
Při prohlídce expozice v celkem třech výstavních sálech lze ale na dalších panelech objevit i jiné foglarovské souvislosti. Mezi postižené skauty v rámci prvního soudního „monstrprocesu“ v roce 1949 totiž patřil i člen Dvojky z první poloviny 40. let Jiří Navrátil, který za svoji odbojovou činnost strávil ve vězení plných 11 let! Naopak ve světle spolupráce s komunistickou tajnou policií StB je na výstavě zmíněn novinář Karel Bureš, Foglarův spolupracovník v předválečném týdeníku Mladý hlasatel. Bureš nesl velký díl odpovědnosti za odsouzení několika desítek skautů z procesu s tzv. ilegálním ústředím Junáka.
Na posledním panelu výstavy je pak citován režisér Hynek Bočan. Je známo, že na sklonku 60. let natočil televizní seriál Záhada hlavolamu. Jeho nejrozsáhlejším tvůrčím počinem se však stala seriálová epopej Zdivočelá země, která zachycuje osudy politických vězňů a účastníků třetího odboje.
Stálá muzejní expozice Lilie za ostnatým drátem – Skauting ve třetím odboji vznikla ve spolupráci Kmene dospělých Junáka – českého skauta a Hornického muzea Příbram, jehož součástí je i Památník Vojna. Na přípravě expozice se podílelo i několik foglarovců v rámci projektu Akademie Jaroslava Foglara. Výstavu pak v řadě partnerů finančně podpořily i Skautská nadace Jaroslava Foglara a Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Průběh a atmosféru slavnostního otevření expozice 23. června 2016 mohou čtenáři Adama vidět ve fotoreportáži ZDE.
SOUTĚŽ PRO ČTENÁŘE
Projekt Lilie za ostnatým drátem – Skauting ve třetím odboji nebyl otevřením expozice v Památníku Vojna uzavřen. Plánuje se jeho další rozvoj, který umožní i rozšíření výstavy o čtvrtý výstavní sál, doplnění vitrín s trojrozměrnými exponáty atd.
V listopadu 2017 se počítá s doplněním výstavy o vítězné práce skautské výtvarné soutěže s tématikou skautingu ve třetím odboji. Instalována bude také kolekce obrazů s motivy „lilie za ostnatým drátem“, které v rámci tvůrčích workshopů namalují mladí nevidomí výtvarníci (!) v rámci společného projektu Nadace Artevide, Kmene dospělých Junáka, sdružení KampaNula a SPJF.
Rozvoj expozice v Památníku Vojna lze podpořit i individuálně – finančním příspěvkem na bankovní účet 2100809877/2010, nebo nákupem suvenýru výstavy – výroční turistické známky.
Tři vylosovaní šťastlivci však mohou tento suvenýr získat nyní jako cenu ve čtenářské soutěži Bohouška (www.bohousek.cz) – stačí správně odpovědět na „foglarovskou“ soutěžní otázku:
Tradiční táborový rituál pražské Dvojky, který je popsán také na výstavě v Památníku Vojna, je:
a) přijímáním nových členů do Cechu oddílových otužilců, kteří o půlnoci podstupují „křest“ spršky ledovou vodou ze 13 ešusů
b) slavnostním ceremoniálem pro členy oddílu, kteří ulovili všech 13 bobříků
c) večerním rejem masek, taškařic a vzpomínání na oddílovou historii
Odpovědi je třeba zaslat na e-mail oldskauting@email.cz, nejpozději do 31. srpna 2016.
Průběh a atmosféru slavnostního otevření expozice 23. června 2016 mohou čtenáři Adama vidět ve fotoreportáži ZDE.
#skaut #pamatnikVojna #foglar
#foglar #JaroslavFoglar
Jaroslav Foglar – spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.
Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.
Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože „přišel od těch Jestřábů“. Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem – Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.
První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.
Za života získal několik cenění – například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.
Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku – čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
