Muzeum rekordů a kuriozit opět uctí památku Jaroslava Foglara – ke gingku na zahradě Zlatých českých ručiček přibyl obří kovový ježek v kleci.
Neznáte-li legendární komiks Rychlé šípy, nemusíte číst dál. My ostatní v klidu zavzpomínejme na dětská léta, kdy jsme netrpělivě sháněli další dobrodružství pětice „správných hochů, co nemluví sprostě a jednají čestně“ a sledovali boje Vontů v temných uličkách Stínadel. „Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak točíme za vyčnívající osten ježkem … Těmito slovy začínal návod, jak dostat ježka z klece a získat přístup k tajemství ukrytému uvnitř. A inspiroval se jimi i ředitel učiliště z Horního Slavkova pan Petr Čavojský, když se spolu se svými žáky a firmou NADE do výroby obřího hlavolamu pustil. Klec je vysoká 110 cm, s průměrem 73 cm, uvnitř vsazený ježek o průměru 30 cm má 12 bodlin. V průběhu 10 měsíců jej zhotovili Uta Nádeníčková, Slavomír Ruta, Jiří Wegner, Miloslav Míšek, Jan Beránek, Alexandr Stanko, Jiří Zmrzlík, Jaroslav Urbánek a Jan Sokol. Přijeďte se na něj do Pelhřimova podívat – máme otevřeno každý den a těšíme se na vás.
#foglar #jezekvkleci #AgenturaDobrýden
#foglar #JaroslavFoglar
Jaroslav Foglar – spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.
Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.
Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože „přišel od těch Jestřábů“. Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem – Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.
První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.
Za života získal několik cenění – například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.
Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku – čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
