Jan Husák z představenstva ČRDM a členské organizace AFS byl zvolen Evropským fórem mládeže do poradní rady pro mládež Rady Evropy – Advisory Council on Youth by Council of Europe),
a to na mandát v letech 2016 – 2017.
Poradní rada pro mládež se skládá z 30 mladých zástupců nestátních neziskových organizací a sítí mládeže (20 zvolených z členských organizací Evropského fóra mládeže a 10 nominovaných sekretariátem Rady Evropy mimo členskou základnu Evropského fóra mládeže). Poradní rada pro mládež poskytuje názory a vstupy mladých lidí a sektoru mládeže. Zároveň zajišťuje, aby mladí lidé a jejich názory byly plně začleňovány do dalších aktivit Rady Evropy.
Poradní rada spolupracuje se zástupci ministerstev členských zemí Rady Evropy a při hlasování o politikách mládeže Rady Evropy má stejné postavení, jako ministerští zástupci států. Jedná se o tzv. systém spoluřízení (co-management). Rada Evropy se v oblasti mládeže zaměřuje především na podporu vzdělávání, lidských práv, demokracie a mobility v Evropě.
Honzo, prosím, můžeš nám trochu svoji novou činnost přiblížit?
1) V čem bude spočívat Tvoje práce v poradní radě pro mládež Rady Evropy (Advisory Council on Youth CoE)
Hlavním úkolem poradní rady je poskytovat názory mladých lidí a praktické zkušenosti z oblasti práce s mládeží a sektoru mládeže obecně. To je pro Radu Evropy velmi důležité, neboť sama poskytuje mladým lidem a neziskovým organizacím řadu možností, jak se mohou aktivně zapojit a podpořit tak zdravý rozvoj společnosti v Evropě. Zároveň Rada Evropy podporuje přístup „mysli globálně a jednej lokálně“ – nechce totiž budovat umělý svět na mezinárodní úrovni, naopak usiluje o uvědomělý rozvoj místních komunit a života. Zároveň je Rada Evropy mezivládní organizací, kde se jednotlivé členské státy snaží koordinovat a rozvíjet své aktivity tak, aby co nejlépe podporovaly mladé lidi v jejich rozvoji, a to v demokratickém duchu, při respektu k lidským právům, aby tak podpořily zdravě fungující společnost v Evropě.
Prakticky to zdaleka nebude taková zábava, jak se může zdát – jde především o to komunikovat se sektorem mládeže, zpracovávat podklady, názory, analyzovat a pečlivě prostudovat a připomínkovat řadu podkladů a dokumentů Rady Evropy a snažit se je upravit tak, aby se obsažené myšlenky dostávaly do reálného světa a nezůstaly jen na papíru. S tím souvisí i spolupráce s ministerskými úředníky a případně s politiky. Rada Evropy má i několik finančních nástrojů, takže částí mé práce bude i kontrola finančních toků do oblasti mládeže, kontrola rozpočtů, přidělených grantových prostředků apod.
Poradní rada pro mládež několikrát ročně zasedá společně s Evropským řídícím výborem pro mládež (CDEJ), kde jednají oficiální státní zástupci členských států Rady Evropy a Evropské kulturní konvence. Tato jednání jsou rámována tzv. společnou radou pro mládež, kde stejnou váhou hlasů rozhodují zástupci států a mladých lidí o prioritách, cílech a rozpočtu Rady Evropy pro oblast mládeže. Projednávají se např. rozpočty, aktivity a hospodaření Evropských center pro mládež ve Štrasburku a Budapešti či Evropské nadace pro mládež (European Youth Foundation).
České ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je již dlouholetým aktivním členem v Radě Evropy v oblasti mládeže, moc se tak těším i na spolupráci se zástupci České republiky, se kterými již spolupracujeme i v dalších oblastech, např. na podpoře strukturovaného dialogu s mládeží.
2) Co má vlastně všechno Rada Evropy v oblasti mládeže na starost?
Poradní rada může iniciovat i projednání některých nových témat a dávat svá doporučení prakticky k čemukoliv, co se mladých lidí dotýká. Hlavní zaměření celé Rady Evropy je však na podporu demokracie, lidských práv a tzv. vlády práva, nebo také podporu právního státu. Pod tím se skrývá spousta dalšího, především oblast vzdělávání mladých lidí, podpora aktivního zapojování mladých lidí do společnosti (participace), dobrovolnictví, …
V současné době pracuje poradní rada pro mládež na dvou velkých tématech, která jsou aktuální i pro Českou republiku – tzv. mainstreamingu mládeže, což znamená, že zájmy a postavení mladých lidí by měly být zohledňovány ve všech politikách, které na mladé lidi jakkoliv působí. Např. když se připravuje nový zákon nebo politická strategie, aby se také dbalo na potřeby a zájmy mladý lidí, od zákonů o životním prostředí počínaje, přes vzdělávání, po zdraví či sociální problematiku. V ideálním případě, aby měli mladí lidé i možnost vyjádřit se k přípravě těchto dokumentů, jejich realizaci a hodnocení jejich účinnosti.
Pro takový přístup je ale nutné, aby probíhala řádná koordinace politiky mládeže na celostátní úrovni. Můj osobní názor je, že Česká republika jako stát bohužel politiku mládeže spíše upozaďuje a proto jinak velmi schopný – avšak kapacitně omezený – odbor pro mládež na MŠMT má omezené možnosti pro svoji práci v této oblasti. Snad se do budoucna podaří jejich kapacity i v této oblasti posílit.
Druhým velkým balíkem témat pro poradní radu je nyní tzv. přístup postavený na právech v oblasti politik pro mládež. Zabývá se např. podporou vzdělávání, lidským právům, občanskému vzdělávání, uznávání neformálního vzdělávání, ochraně životního prostředí, antidiskriminačním politikám či emancipaci mládeže ve společnosti.
V posledních letech je také možné stále více zaznamenat po celé Evropě, včetně ČR, kampaň „No Hate Speech Movement“ – tedy aktivity na podporu boje proti nenávisti ve společnosti, a to nejen proti nenávistným projevům v živém, ale i on-line prostředí. Když si přečtete prakticky jakoukoliv diskuzi pod články na internetu – zjistíte, jak je důležité zaměřovat se i na takovéto projevy nenávisti či kyberšikany. Nástrojů je málo, ale prevence a oblast vzdělávání v tomto hrají velmi důležitou roli.
Rada Evropy v oblasti mládeže také pořádá každoročně také tzv. Světová fóra demokracie. Možná si vzpomenete, že v listopadu 2014 byl na tomto fóru prezentován také projekt České rady dětí a mládeže „Kecejme do toho“ jako jeden z celosvětově dobrých příkladů praxe, jak mladé lidi zapojovat do veřejného politického dění. V roce 2015 se toto fórum zaměří na téma hranic svobody a bezpečnosti, což je podle mě velmi důležitá otázka dnešní doby.
Aktivit je více, v minulosti se ČRDM zapojovala především do oblíbené kampaně „Všichni jsme jiní – každý rovnoprávný“ či vysílala mladé lidí z členských organizací na jazykové a multikulturní kurzy Rady Evropy pro pracovníky s mládeží. Poradní rada pracuje nyní také na podpoře občanství a participace, mezinárodní spolupráce mládeže a rovných příležitostí pro mládež. Spolupracuje nejen s členskými státy Rady Evropy, ale i s Evropskou unii (Rada Evropy a Evropská unie společně realizují program tzv. Partnerství v oblasti mládeže).
3) A o čem jednalo na svém zasedání tentokrát Evropské fórum mládeže, kromě voleb do poradní rady?
Kromě řady organizačních a statutárních záležitostí byly náplní dvě nové rezoluce Evropského fóra mládeže, na kterých pracovaly v minulých měsících pracovní skupiny mladých lidí z členských organizací fóra. První z rezolucí se věnovala doporučením pro podporu inkluzivní a otevřené společnosti a roli mladých lidí a organizací dětí a mládeže v ní. Druhá rezoluce se zaměřovala na podporu kvalitní práce pro mladé. K oběma se sešlo přes 200 připomínek z členské základny, jen ČRDM podala skrze svoji zástupkyni Zuzku Vaněčkovou z Junáka a z představenstva ČRDM 5 návrhů na změny a na dalších desítkách se Zuzka podílela společně s dalšími radami mládeže z Evropy, se kterými úzce spolupracujeme v rámci kooperační platformy BBC+.
První rezoluce o inkluzivní společnosti se zaměřuje na doporučení, jak předcházet preventivně nenávistným projevům a vyčleňování mladých lidí z různých prostředí ze společnosti a předcházet tak i nárůstu násilných aktivit mladých.
Druhá rezoluce se snaží upozornit zejména Evropskou unii a její členské státy na způsoby, jak co nejefektivněji zacházet s prostředky, které na podporu zaměstnávání mladých uvolňuje Evropská unie. (tzv. Balíček pro zaměstnanost mládeže EU). Členské státy EU se v minulosti shodly mimo jiné na podpoře tzv. záruky pro mládež, kterou v ČR zavádí i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně o možnostech, dopadu a znalosti tohoto mechanismu mezi mladými lidmi v České republice bohužel hodně pochybujeme, respektive víme, že je slabý v porovnání s potenciálem, který nabízí a který v některých dalších členských státech EU již prokázal. A je to škoda, neboť zavedení těchto „záruk pro mladé“ vzešlo a bylo podpořeno i samotnými mladými v rámci tzv. strukturovaného dialogu EU s mládeží. MPSV by mělo více spolupracovat s organizacemi dětí a mládeže na jeho propagaci, podobně jako je tomu i v jiných evropských státech. I to je např. jedno z doporučení zmíněné rezoluce, která se projednávala.
Jan Husák
V ČRDM je aktivní od roku 2008 kdy se zapojil do dobrovolnického týmu připravující české předsednictví v Evropské unii. Od roku 2009 zastupuje v Představenstvu České rady dětí a mládeže členskou organizaci AFS Mezikulturní programy. Stál u zrodu projektu Kecejme do toho – strukturovaný dialog mládeže a věnoval se také zahraniční a evropské agendě. Od roku 2014 vede za ČRDM Národní pracovní skupinu pro strukturovaný dialog s mládeží (www.strukturovanydialog.cz). Snaží se podporovat participaci mládeže a zajímá se o politiku mládeže obecně. Je doktorským studentem na katedře politologie VŠE, kde se věnuje výzkumu zapojování občanské společnosti do tvorby politik a také výzkumu zprostředkování zájmů společnosti do politického systému. Podílel se také na výzkumu „Mladí lidé a veřejné politiky v České republice“ (ke stažení: http://www.osf.cz/publikace/mladi-lide-a-verejne-politiky-v-ceske-republice) realizovaném ve spolupráci s OSF a Youthpolicy.org. V letech 2012 – 2014 pracoval v Koordinačním centru česko-německých výměn mládeže Tandem v Plzni pro projekt „Krůček po krůčku do sousední země“, který se věnoval podpoře předškolní česko-německé spolupráce.
