Šéf Odboru pro mládež MŠMT Michal Urban se 16. září 2014 setkal se zhruba dvaceti zástupci spolků sdružených v České radě dětí a mládeže (ČRDM).
Smyslem neformálního posezení bylo nejen informovat přítomné o záležitostech, které se jejich práce s mládeží týkají, ale získat od nich také „zpětnou vazbu“. Michal Urban s činovníky dětských spolků vcelku otevřeně, a tedy i polemicky diskutoval. Těm z nich, kteří o to v předem stanoveném termínu projevili zájem, pak navíc poskytl sérii desetiminutových osobních konzultací.
„Chci poděkovat České radě za zorganizování tohoto setkání, jsem na ministerstvu čtvrtý rok a toto je třetí setkání v podobném duchu… Chtěl bych alespoň jednou za rok se s vámi takto potkat, protože dialog s vámi, vaše přímá zkušenost z konkrétních projektů je prostě k nezaplacení. Zajímají nás vaše názory a nápady,“ předeslal Michal Urban. Množného čísla použil s ohledem na svůj doprovod – za stůl v pracovně předsedy ČRDM spolu s ním usedly ministerská úřednice Eva Hampejsová a Helena Knappová.
Jak objasnil, prvně jmenovaná (v souvislosti s dosaženým věkem) nyní snižuje svůj pracovní úvazek na ministerstvu a předává druhé z nich – kterou Michal Urban tímto představil – agendu dotací.
Šéf ministerského odboru pokládá za velmi významné, že vláda v květnu schválila koncepci týkající se práce s mládeží až do roku 2020. „Chtěl bych moc rád poděkovat těm z vás, kteří se na její přípravě podíleli, zapojovali se do práce kulatých stolů, za to, že s vaším přispěním se to podařilo,“ poznamenal Michal Urban. „Vy s ní nemusíte úplně přijít do každodenního styku, ale je to jediný dokument, na základě kterého je to úkol u vlády, aby ministerstvo podporovalo neformální vzdělávání a neziskový sektor v oblasti mládeže,“ dodal na vysvětlenou. 
Za významnou pokládá rovněž novelu dotačních programů pro příští rok, již si vynutily vnější okolnosti (původní generace dotačních programů měla ještě rok platit). S novinkou se zájemci mohou seznamovat na odborných seminářích; podstatnou změnou nicméně je, že z dotačních programů „vypadl“ ten investiční – na jeho nové verzi úředníci pracují a chtěli by ho představit ideálně začátkem příštího roku.
Připomněl také přítomným možnost nechat si projekty, na něž žádají dotaci, předběžně zkontrolovat. „Pokud tak učiníte osm a více dnů před uzávěrkou, tak my vám ho formálně zkontrolujeme, ať máte jistotu, že projekt nebude vyřazen z formálních důvodů… Také chceme využít možnosti, že bychom při výběrové komisi přímo zavolali kontaktní osobě toho projektu – na dovysvětlení nějakých věcí, což obrousí nepochopení toho, jak to bylo napsáno na papíře, a jak myšleno ve skutečnosti,“ sdělil Michal Urban. V hodnotící komisi bude mít ČRDM i nadále své zástupce. „Ze začátku jsem vnímal jejich přítomnost jako střet zájmů, ale postupem let musím říct, že jejich účast při hodnotící komisi je přínosná a jejich postoje jsou často velmi relevantní a užitečné,“ připustil.
Michal Urban dále vyjádřil své přesvědčení, že evropské projekty nejsou vhodné pro každou neziskovku, a jako novinku, výhodnou zvláště pro příhraniční regiony, představil mikroprojekty zaměřené na česko-německou a česko-rakouskou spolupráci. Informoval i o tom, že v nadcházejícím období nebudou vyhlášeny tzv. mimořádné (dotační) výzvy.
Novinkou v rámci národní soustavy kvalifikací je, že mají být vbrzku uznány další kvalifikace bezprostředně spjaté s oblastí práce s mládeží: hlavní vedoucí zotavovací akce a samostatný vedoucí volnočasových aktivit dětí a mládež. V praxi to znamená, že když má někdo odpovídající zkušenosti s prací práci s dětmi a mládeží, může si nechat uznat tuto kvalifikaci. „Snažíme se to navázat už na nějaké konkrétní benefity,“ poznamenal Michal Urban.
Podle předsedy ČRDM Aleše Sedláčka jde o jeden z přínosů projektu Klíče pro život. „Z našeho pohledu je to výstup praktický a je dobré, že ministerstvo školství tímhle směrem pracuje. Není to tak, že byste museli někam do školy, něco si odchodit a pak cosi osvědčit – natož třeba někde u ministerstva – ale díky tomu, že uděláte zkoušku, kde prokážete rozsah svých znalostí a dovedností, je vám přiděleno jisté oprávnění. A vy s tou kvalifikací můžete pak nějak dál pracovat – a stát by ji měl uznávat v maximální možné míře, k čemuž ho zavazuje určité vládní usnesení. Smutné je, že ne všechna ministerstva jsou ochotna to akceptovat,“ rozvedl Aleš Sedláček a jako konkrétní negativní příklad uvedl ministerstvo zdravotnictví u kvalifikace Zdravotník zotavovací akce.
Předseda ČRDM se s hostem neshodl v otázce potřeby dalšího uvažovaného hodnocení kvality neziskových organizací, respektive tzv. hvězd kvality. Podle Michala Urbana by mohly dobře posloužit k případným jednáním se sponzory; Aleš Sedláček namítá, že „hvězdy“ nenahradí osobní přístup, na jehož základě si případný dárce udělá obrázek o neziskovce sám. „To je filosofie, se kterou se strašně často setkávám, že je potřeba přesvědčit donátory, aby věděli, komu mají své peníze dát… A tím pádem: potřebujeme systémy kvality, které nás budou jakoby neustále kontrolovat a my pak budeme výstupy ze systému té kvality prezentovat… 
Lidskou komunikaci s dárcem nemůže nikdy nahradit hvězda kvality. Místo toho, abychom v těch lidech budovali sebevědomí a snažili se žít své opravdové životy, tak budeme budovat další potvrzení nějakých potvrzení a budeme posilovat systémy kvality? Snažím se stavět proti tomuhle pohledu na svět hráz logiky…“
Některým tezím Michala Urbana oponoval rovněž předseda Pionýra Martin Bělohlávek. Jako vystudovaný pedagog, který vnímavě rozlišuje význam pojmů výchova a vzdělání, je „zděšen“ důrazem, kladeným ve všech projektech týkajících se práce s mládeží na vzdělávání. „Já si pořád myslím, že my víc vychováváme, než vzděláváme. My prostě nejsme vzdělávací instituce. My dáváme dětem nějaké dovednosti, znalosti i vědomosti, my je v nějaké kompetenci posouváme dopředu – ale nejsem si jist, že vzděláváme. A ten tlak, který se na nás valí, abychom vzdělávali, ten je protismyslný, to je proti logice našich aktivit,“ hájil výchovné pojetí práce s dětmi v neziskovkách Martin Bělohlávek.
Podle Michala Urbana by se v neformálním vzdělávání obě zmíněné složky – vzdělávací a výchovná měly skloubit a jedna nevylučuje druhou.
