Už po několikáté se ve stanovém táboře v Podhradní Lhotě konal tábor Indiánskou stezkou, který pořádalo SVČ – TYMY.
V letošním roce jsme plnili úkoly, které nám posílal Šedý Jestřáb. Naším cílem bylo putovat za koněm Černým Bleskem. Všichni – malí i větší indiáni – jsme si osvojili nejen některé indiánské zvyklosti, ale také jsme se naučili pár táborových dovedností, a co je nejdůležitější, poznávali jsme přírodu a také sami sebe.
Mezi nás táborníky se během tábora přijelo podívat několik zajímavých hostů, kteří se nám pokusili předat své znalosti a dovednosti, a za to jim patří velký dík. Tradičním hostem na táboře byl pan Zdeněk Patík z BESIPu, který měl pro nás nachystaná kola – „plechové mustangy“ – a překážkovou dráhu. Velmi zajímavá byla večerní setkání, jednak s hvězdáři z Valašského Meziříčí, se kterými jsme pozorovali noční oblohu, a také nás všechny oslovilo setkání s netradičními nástroji, které nám přijeli představit Vladan a Radek. Zvuk didgeridoo většinu z nás učaroval. Měli jsme možnost si také společně zahrát, doprovázeli jsme oba naše hosty různými zvučnými dřívky a chrastítky.
Vyvrcholením naší celotáborové hry byl příchod indiánského náčelníka Hladového Orla, který do naší vesnice přivedl potomka Černého Blesku. Bylo to pro nás nezapomenutelné setkání. Měli jsme možnost načerpat energii přímo ze sedla tohoto koně. Závěrečná táborová noc byla plná dobrodružství, povídání a emocí. Dlouho do noci nám Hladový Orel povídal o životě indiánů, zpíval indiánské písničky a učil nás indiánské tance.
Poslední táborový den jsme se probudili do větrného rána a mraky se nám honily nad hlavami. Čekalo na nás ještě hodně práce. Museli jsme se sbalit, uklidit po sobě ve stanech, ale také v celém tábořišti. Jakmile jsme měli tyto povinnosti za s sebou, tak jsme se společně s naší náčelnicí Velkou Malou Hadicí a Hladovým Orlem odebrali na posvátné místo v lese, kde se uskutečnil závěrečný obřad, vyhodnocení celotáborové hry a dostali jsme zde z rukou Rady starších posvátné amulety. Nejlépe si v celotáborové hře vedl kmen Bláznivé Srnečky pod vedením náčelnice Vychytralé Zaječice, ale také všechny ostatní kmeny i naše spřátelené tanečnice si zaslouží velkou pochvalu za plnění všech úkolů.
Po slavnostním obřadu se už začali sjíždět na tábořiště naši rodiče, pro které jsme si připravili krátkou ukázku toho, co jsme se na táboře naučili. Ani déšť nás od vystoupení neodradil! Rodičům jsme předvedli naše pokřiky, rituální tance, společný country tanec a součástí závěrečného nástupu bylo také spuštění vlajky a předání pamětních listů a diplomů.
Loučení bylo velmi smutné, nechyběly ani slzičky. Pobyt ve vesnici „Čokan Nagi“ velmi rychle uběhl, poznali jsme spoustu nových kamarádů a zažili hodně krásných společných zážitků. Věříme, že nově získané kamarádství nás bude provázet nejen po dobu prázdnin, ale i během školního roku. Už teď se těšíme na naše potáborové setkání.
Děkujeme všem, kteří tento tábor pro nás připravili. Všem vedoucím, kuchařkám a ostatním pracovníkům tábora.
Za táborníky – indiány – Karolína Vaclachová „Ohnivý kůň“
