Začleňování zdravotně či jinak znevýhodněných dětí do běžné spolkové činnosti. Založení spolku tam, kde k tomu podmínky zrovna nevybízejí. Obnova tábořiště, které lehlo popelem…

    Jak už bývá zvykem, autoři příspěvků v nové Arše dali obecně formulovanému hlavnímu tématu konkrétní – a vpravdě pestrý – obsah. Díky článkům od skautů, tomíků, zálesáků, pionýrů a dalších si můžete udělat představu o tom, jak si členové rozličných spolků České rady dětí a mládeže dovedou poradit, když jim osud zrovna dvakrát nepřeje.

    „Pomineme-li záležitosti typu náhlého zbohatnutí či medicínského zázraku, nevýhody nejsme schopni ´jenom tak´ odstraňovat a popírání této skutečnosti je, dle mého názoru, jen utíkáním před realitou. Na druhou stranu jsem však hluboce přesvědčen, že v každé nevýhodě můžeme najít nějaký přínos a obohatit se prostřednictvím zkušeností znevýhodněných. A to platí i naopak – i lidé s nevýhodami se od nás ostatních mohou lecčemu naučit“,“ zamýšlí se v úvodníku druhé letošní Archy Martin Suky Sukaný ze spolku s názvem Život trochu jinak.

    Na jméno zmíněného spolku narazíte v téhle Arše ještě jednou – to když se Pavla Velinská v článku Den poslepu rozepíše o vyrovnávání příležitostí vidících a nevidomých. Podobně laděné jsou i některé další příspěvky, třeba Václava Zemana (Junák: Aby byly zážitky pro všechny…) či Anny Doupovcové (Kterak jsem dostala vstupenku za polovic). Dobře patrný je tento motiv rovněž v textu Jakuba Kořínka Pionýrské plusy i mínusy, který mimoto nabízí také exkurz do pionýrské historie. Zálesák – středisko Čáslav přibližuje čtenářům textem Kateřiny Vokurkové smělé rozhodnutí, jakým bylo v daném čase v daném místě zmíněné středisko vůbec založit. Spolek TUMBA, fungující v rámci RADAMBUKu (Rada dětí a mládeže Jihočeského kraje) v Arše popisuje svoji svízel s vypáleným tábořištěm, Ludmila Pohanková z Duhy líčí, jak si oddíl Modrá Střelka vybudoval – původně vlastně z nouze – pěknou táborovou základnu u náchodského zámku… A tak by se dalo pokračovat.

    S rozhovorem pro Archu tentokrát souhlasil Jiří Červinka – Brko, průkopník a propagátor experimentální archeologie. Mimochodem, když jsme rozhovor připravovali, v jednom z e-mailů mi napsal: „Největší výhodou přírodního (nerad používám termín „primitivní“) táboření jsou jeho nevýhody.“ Věřím, že povídání s ním, nadepsané S pokorou a úctou, bude čtenářsky zajímavé, a to nejen pro všechny nadšené vyznavače outdoorových aktivit.
    Rubrika Představujeme tentokrát zaostřila na spolek Posejdon. „Jsme vodáci. Sjíždíme řeky, táboříme, jezdíme na hory, účastníme se a organizujeme závody, pečujeme o vodáckou stezku na Odře a Olši vodácky zvanou Slezské Benátky,“ říká statutární zástupce Posejdonu Roman Štolfa.

    Michala Kateřina Rocmanová obeslala laureáty loňské Ceny ČRDM „Přístav“ dvěma otázkami, které se k ceně vztahují. V tomto čísle Archy si tak můžete přečíst odpovědi senátorky Aleny Gajdůškové, Ladislava Čuty z oddělení sportu, volného času a projektů pražského magistrátu, ředitelky roztockého muzea Zity Suchánkové, senátora Petra Šilara a jednatele ivančické firmy Autoexpres CZ Milana Bučka.
    Pavel Trantina přispěl do Archy svými postřehy o novém projektu SAFE , inspirovaném v zahraničí. Jde o to, že Česká rada dětí a mládeže zahájila loni v září za podpory Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost nový projekt, který je zaměřen na řešení problému chybějící metodiky pro realistickou evidenci a hodnocení dobrovolnické práce ve dvou typech NNO – v organizacích zaměřených na péči o přírodu a ochranu životního prostředí…

    Nechybí ani pozvánka na letošní Bambiriádu, zpráva o březnové návštěvě zástupců ČRDM u ministra školství Marcela Chládka nebo stať PR specialistky projektu K2 Vlasty Kohoutové z NIDV o uznávání neformálního vzdělávání jakožto celospolečenském tématu; Kateřina Bizubová informuje o soutěži pro jednotlivce i kolektivy s kartami EYCA a PR manažerka projektu „Vím, proč volím“ Alena Hosnedlová avizuje festival Vím, proč volím On Tour.

    V anketě druhého letošního sešitu Archy odpovídají na otázku, zda si někdy udělali z nevýhody výhodu, harfistka Kateřina Englichová, horolezec Marek Holeček a básník a spisovatel Pavel Vrána. Ke čtení a prohlížení je toho tedy, myslím, v letošní druhé Arše dost. Ostatně – snadno se tom můžete přesvědčit sami, když kliknete myší kousek níž…

    QR kód mobilní verze Archy


    Archu č. 2 si můžete ve formátu pdf prohlédnout na:
    http://crdm.cz/wp-content/uploads/archa-2014-2.pdf


    Témata jednotlivých čísel letošní Archy spolu s termíny jejich uzávěrek naleznete ZDE


    #zpravodaj_Archa

    ARCHA Archa je název nekomerčního bezplatného zpravodaje o výchově a využití volného času dětí a mládeže, který od roku 1999 vydává Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Archa vychází v tištěné podobě a v elektronické verzi, uveřejňované na internetovém serveru ADAM.cz. Svým obsahem Archa plní především roli „výkladní skříně“ ČRDM, jejích členských sdružení a jejich rozmanitých aktivit. Jedinečnost Archy tkví v tom, že dlouhodobě a soustavně nejen mapuje události důležité pro mikrosvět spolkové práce s dětmi a mládeží, ale přichází i s vlastními tématy, k nimž hledá – a nachází – „zpětnou vazbu“ ze zmíněných sdružení. V Arše se lze dočíst o mnoha uskutečněných projektech, k nimž náleží kupř. „Sametky“, „Cena Přístav“, „72 hodin“ nebo dříve „Bambiriáda“, „Stromy Anežky České“ apod. Své místo ve zpravodaji Archa mají i články o akcích úžeji spjatých s nadnárodní mládežnickou formací Evropské fórum mládeže, jejímž členem ČRDM je (kupř. „Strukturovaný dialog – Kecejme do toho“), respektive o akcích s výrazně evropským přesahem – „Evropské karty mládeže EYCA“ aj.).

    Všechna čísla Archy najdete ke stažení ve formátu PDF na stránce www.crdm.cz/archa kde naleznete také tematické oblasti, jimž se budou věnovat další plánovaná čísla.
    Informaci o nových číslech Archy můžete získat rovněž prostřednictvím služby RSS feed. Objednat nebo zrušit zasílání avíza na nově vyšlá čísla Archy lze prostřednictvím formuláře na adrese shortlinks.crdm.cz/registrace-e-archa.

    Autor