Už pěknou řádku let, jakmile se přiblíží pololetí, chystá náš oddíl lyžařské soustředění.
Jezdíme tak už spoustu let a jen vloni se nám stalo, že jsme museli kvůli obrovským mrazům tuto velmi oblíbenou akci zrušit. Letošní rok byla akce také ohrožená. Ještě týden před pololetkami byly sjezdovky bez sněhu a vyrážely na nich jarní kytičky.
Ale pak Krakonoš a sněžná děla přeci něco nasněžili a my mohli vyrazit. Zázemí nám poskytla, tak jako vždy, malá benecká škola, která je umístěna velice výhodně nedaleko sjezdovek. Stačí před školou nasadit lyže, kousek přejet a pak se už jen jezdí. Z jedné sjezdovky na druhou, každý si může vybrat tu svou podle obtížnosti. Od malého plácku lyžařské školičky přes příjemný svah HST, na prudký Kejnos, nebo už trochu adrenalinovou Lišku. A všechny byly upravené a přehledné, takže se lyžovalo až do úplného sebezničení.
Tedy hlavně vedoucích. Děti si odpočinuly od celodenního lyžování za chvilku a už hledaly další zábavu. A tak jsme znovu vyrazili, tentokrát do tepla, do Mexika. Naše posádky Osadníci, Kolonisté, Trapeři a Zálesáci musely sehnat důležitá razítka, naučit se alespoň trochu „ mexicky“, sehnat španělsko – český slovník a uvařit mexické jídlo (tady zvítězila Fíďova veselá bramboračka). Pak mezi kaktusy posbírat poztrácená mexická pesa a projít indiánskou pyramidou až na svahy Popokatepetlu. Uznejte, že po celodenním lyžování to byl skvělý výkon.
No, prostě celý ten dlouhý víkend se sportovalo, hrálo, zpívalo a smálo. Vyřádili jsme se na lyžích, něco se naučili a postoupili v tomto umění zase kousek dál. V neděli po úklidu školy a sbalení věcí jsme nastoupili do našeho autobusu, který nás unavené, ale spokojené ze společně stráveného času dopravil do Kostelce.
Za TOM 19208 Kadet Červený Kostelec
Míra Hepnar