V sobotu 23. března jsme všichni měli talent. Tak to bylo alespoň napsané na pozvánkách již 14. ročníku charitativní akce Děti pro děti, která propukla ve tři odpoledne v Kodymově národním domě.
To, že opravdu máme talent, se nám podařilo během hodinového vystoupení dokázat více než přesvědčivě. Celým programem nás provázeli Pat a Mat v podání Pídi a Lukáše, kteří nejen skvěle uvedli každé vystoupení, ale též mnohokrát rozesmáli naprosto zaplněné hlediště.
Program byl letos obzvláště pestrý, vystoupení nápaditá. Kromě tanečků v podání Berušek a Myšek jsme mohli vidět jejich lehce netradiční podání Mrazíka, dále pak Šípkovou Růženku, kde zazářili Veverky a Veverčáci či pohádku o vysvobozování kamarádů v obsazení světluškami. Nejmladší účinkující, ještě předškoláci, nám předvedli tanec vajíček. Dámy ze Staré gardy nás jako Magoretky opět šokovaly svými těly a odvahou, s níž se nestyděly jimi natřásat v rytmu Poupat.
Snad všechny okouzlilo stínové divadlo v podání nejmladších vlčat, která si papírové postavičky do divadélka sama vyrobila.
Na vystoupení nemohl chybět zpěv Livie Kuchařové, jež se nám předvedla s písničkou od Hany Hegerové Táta měl rád Máju Westovou. Písničku z muzikálu My Fair Lady nám zazpívala Tea Vulasová. Jako zvláštní hosté vystoupili kluci z rychnovské taneční skupiny BBoy, kteří nám ukázali část ze svého umění street-dance.
Poslední nápory smíchu se provalily při závěrečném vystoupení, kde jsme viděli výtečný výkon akvabel (tedy spíše akvabeláků) v podání našich skautů. A pak už se tleskalo, děkovalo, snad i nějaká za slza ukápla. Na pódium byli pozváni zástupci hematoonkologického oddělení, kterým děti předaly dárečky pro pacienty – tentokrát zvířátka z bambulek.
Na odcházející diváky ještě čekala před vchodem do sálu výstavka velikonočních výrobků spojená s ochutnávkou různých dobrot.
Na letošním Děti pro děti se sešlo tolik diváků, že nestačila sedadla v sále. Na dobrovolném vstupném se vybralo rekordních 16 500 korun! Ty opět přispějí dětem z hematoonkologického oddělení ke zpříjemnění pobytu v nemocnici v Hradci Králové a nepřímo tak i k vyléčení.
Na závěr nelze nepoděkovat. Účinkujícím skautkám a skautům za jejich elán a energii, kterou vydali při obrovském nasazení během zkoušek i samotného představení. Vedoucím za trpělivost, se kterou s dětmi trénovali a za čas, jež tomu obětovali. Divákům, kteří podpořili nás svou účastí a potleskem, nemocné děti pak finančním příspěvkem. A v neposlední řadě též personálu z KND, jenž nám poskytl příjemné a vstřícné zázemí.
