Než se ujal Mgr. Milan Chvojka funkce starosty města Nasavrky, byl učitelem na základní škole. Nyní podporuje akce pro děti a mládež, kterých se v Nasavrkách účastní celkově přes 150 dětí a na které přijíždějí i děti se svými rodiči z celého regionu.
Akce podporuje jednak finančně, jednak organizačně. Kromě toho se pan starosta řady těchto akcí účastní.
Jaký pocit jste zažíval, když jste se o nominaci dozvěděl?
V první chvíli jsem byl určitě velice překvapený. I když jsem v kontaktu a spolupracuji s mnoha představiteli různých spolků a organizací, tak jsem nominaci na tuto cenu vůbec neočekával.
Co Vás vedlo k tomu, že jste se z učitele stal starostou?
Když mě téměř před více než 18 lety poprvé oslovili s nabídkou, abych kandidoval v komunálních volbách, začal jsem přemýšlet o tom, že by bylo dobré, abych se mohl aktivně podílet na dění v našem městečku. Člověk tak může ovlivňovat dění kolem sebe. Hned napoprvé jsem volby vyhrál, ale abych si tu práci mohl trochu „osahat“, přijal jsem funkci místostarosty. Zjistil jsem, že je to práce velice zajímavá, všestranná a pestrá, i když mnohdy hodně náročná. Ale když se podaří udělat něco pěkného pro naše městečko a jeho obyvatele, tak z toho má člověk opravdu dobrý pocit. No a poté, co jsem vyhrál i následující volby, jsem byl zvolen starostou a od té doby starostuji až doposud.
Když jste nastoupil do funkce starosty, měl jste pocit, že sdružení pracující s dětmi a mládeží potřebují pomoc v nějaké konkrétní oblasti?
Všechna aktivní sdružení, nejen ta pracující s dětmi a mládeží, si zaslouží podporu. Je důležité, aby se lidé měli kde scházet, aby měli vybavení pro svou činnost a k tomu jsou samozřejmě nutné finance. Proto se od počátku, co jsem začal starostovat, snažím o co největší podporu všech místních spolků a organizací, abychom pomohli vytvářet dobré podmínky pro jejich činnost. Neměli bychom zapomínat na podporu dobrých vedoucích, protože ti dokáží děti a mládež získat a nadchnout pro danou činnost. A pokud se podaří vytvořit dobrou partu, práce pak všechny baví a sdružení dobře funguje. 
Díky Vaší původní profesi Vám je svět dětí a mladých lidí jistě blízký. Jaký obor z práce s dětmi ve volném čase je vám nejbližší?
I když se občas rád zajdu podívat na nějakou pěknou výstavu, navštívím muzeum či koncert, je u mě na prvním místě jednoznačně sport, hlavně míčové hry. Sám se stále ještě snažím aktivně sportovat – lyže, kolo, motorka, nohejbal, tenis, fotbal a jiné. Ke sportu jsem od malička vedl i své děti. 10 let jsem trénoval fotbalové elévy a žáky a dnes pracuji ve výboru fotbalového klubu v Nasavrkách. Sport přináší někdy i zklamání, ale většinou radost, zábavu a takovou tu příjemnou únavu. A navíc si při sportování můžete najít i spoustu kamarádů.
Který projekt z těch podpořených považujete za zvlášť zdařilý – a proč?
Podporujeme různorodé projekty. Podařilo se nám vybudovat několik multifunkčních sportovních a dětských hřišť, které mohou využívat nejen děti ve škole, ale i široká veřejnost. Za velmi zdařilý považuji například vybudování skateparku, který vznikl na základě podnětu místní mládeže. Od počátku jsme komunikovali s místními dětmi a mládeží, kdy nám děti předkládaly své vlastní představy o podobě sportoviště a některé nápady jsme potom do projektu zakomponovali. Za velmi povedené považuji rovněž projekty oslav Keltských svátků pořádaných občanským sdružením Boii, zejména oslavy Lughnasadu, které přitáhnou velké množství návštěvníků nejen od nás, ale i ze zahraničí.
Je něco, z čeho v současné době máte těžkou hlavu?
I když se nám v Nasavrkách podařilo úspěšně dokončit veliké množství různých investičních akcí, doposud jsme nedokázali zrealizovat projekt kompletní rekonstrukce náměstí, což je pro nás v současnosti projekt číslo jedna. Je to především otázka financí, ale již jsme alespoň některými úseky začali a věřím, že se nám tento projekt podaří úspěšně dokončit.
Co se týká neziskovek, tak podporujeme i „keltské“ občanské sdružení Boii, které pořádá spoustu zajímavých projektů a pěkných akcí. Vybudovalo naučnou keltskou stezku Železnými horami, keltskou expozici v našem krásně zrekonstruovaném zámku. Bohužel se sdružení nedaří dotáhnout do konce projekt keltského archeoskanzenu, který provádějí od začátku ve vlastní režii a sami si jej organizují a řídí . Tento projekt by mohl výrazně přispět k rozvoji cestovního ruchu nejen v Nasavrkách, ale i v celém pardubickém kraji a mohl by být příležitostí pro vytváření nových pracovních míst. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt nadregionálního významu, zasloužil by si větší podporu z národních či krajských zdrojů.
Poradil byste něco neziskovkám, čím si získat Vaši podporu?
Neziskovky se podílejí na životě v našem městečku. Já oceňuji, pokud se samy snaží obohatit život města, vymýšlejí smysluplné a zajímavé projekty, do nichž zapojují širokou veřejnost a zejména pak děti a mládež. Je důležité, aby se i samy snažily podílet se na zajištění prostředků pro svoji činnost. Ne jen přijít s nataženou rukou, dejte nám a my pak možná budeme něco dělat.
Poradil byste něco kolegům starostům, co se Vám v oblasti podpory neziskovek pracujících s dětmi a mládeží osvědčilo?
Průběžně jsme v kontaktu s jednotlivými sdruženími, sledujeme a účastníme se mnoha akcí. V Nasavrkách pracuje několik organizací, které vymýšlejí spoustu zajímavých projektů. Pokoušíme se trochu koordinovat činnost jednotlivých sdružení, vytváříme jakýsi kalendář akcí, aby se v jeden termín nestřetlo několik akcí a pak dlouho nic. Podporujeme činnost sdružení zejména finančně a navíc se snažíme navýšit příspěvek pro sdružení pracující s dětmi a mládeží. Podpora neziskovek pracujících s dětmi a mládeží se určitě vyplatí, protože ty se pak podílejí na životě ve městě či obci, dokáží vymyslet a zorganizovat mnoho pěkných akcí a spolky si tím vychovávají a vytvářejí základnu i do budoucna. Mnohé z dětí se pak v dospělosti věnují aktivní práci s dětmi a mládeží, zvláště pokud měly dobré vzory ve svých vedoucích. A říká se, že kdo si hraje, nezlobí. A je jedno, jestli je to to dítě nebo dospělák.
