Zatímco ostatní mladí si ve Žďáře vychutnávají kulturní a duchovní program, devatenáctiletá Maruška přemýšlí nad tím, zda bude muset jít potřetí na operaci nádoru na páteři.
„V každé chvíli si mě může Bůh zavolat, šance na přežití se s každou operací snižuje,“ přemítá pohledná brunetka, od narození upoutaná na invalidní vozík. „Řekla jsem ale Bohu ano, a to i ve chvílích, kdy trpím, takže se nevzdávám.“ Oporou je jí také nedávno blahoslavená Chiara Luce Badano, jejíž rodiče ve čtvrtek 16. srpna promluvili na Celostátním setkání mladých ve Žďáře nad Sázavou.
„Jsem opravdu vděčná za milosti, které bych nedostala, nebýt postižení a vozíku. A to přesto, že mám od malička zdravotní problémy a od minulého roku zhoubný nádor na páteři,“ tvrdí Maruška z Brna. „Moc mi pomohli kamarádi z Hnutí Fokoláre. Také vyučující mi vycházejí vstříc, čehož si vážím,“ dodává. „Nejsem v tom sama, mnoho lidí se za mě modlí po celé Evropě. Cítím, že Bůh je v každém okamžiku se mnou.“
O své poutavé svědectví se rozhodla podělit se všemi 6000 účastníky setkání. „Mám trému, jestli to zvládnu,“ přiznává a zavzpomíná: „Jestli mě tu Bůh chce, jestli mám ještě nějaké úkoly, ať si mě tady nechá,“ znělo jí hlavou před první, sedmihodinovou operací. V tu chvíli netušila, že dosud téměř neznámý druh nádoru má tendenci se vracet a ona bude muset na náročnou operaci podruhé. A i přes jen poloviční šanci na přežití ji statečně překonala. „S mamkou jsme brečely, když jsme se o zhoubnosti nádoru dověděly. Znovu jsem musela taky na několikaměsíční onkologickou léčbu,“ popisuje v boji vytrvalá studentka.
Za svou biřmovací patronku si Maruška vybrala Chiaru Luce Badano, nedávno blahoslavenou dívku, která ve svých osmnácti letech zemřela na rakovinu. „Měla velmi podobný druh nádoru jako já,“ vysvětluje, „zároveň byla mladá, statečná a radostná až do poslední chvíle, nebála se odevzdat Bohu úplně. Cítím její podporu z nebe, dodává mi sílu a inspiruje mě.“ Proto se na návštěvu rodičů blahoslavené dívky ve Žďáře nesmírně těšila. Ve středu v podvečer, kdy Badanovi dorazili, se její sen konečně splnil a společně prožili velkou, naplňující radost ze setkání.
„Ráda bych na setkání mladých rozdávala lásku všem, protože se cítím milovaná. Nechci jen přijímat, ale i dávat,“ říká rozhodně Maruška. Proto se přihlásila do tiskové přípravné skupinky, tedy ne jen jako obyčejný účastník. „V každém člověku vidím Boha, a zároveň krásný zářící diamant, který byl od věčnosti naplánován. Sama bych věci nezvládala,“ dodává. A s leskem v očích přemýšlí nad Boží dokonalostí i dále: „Děkuji mu, že se nechal oslavit na mé nemoci, na maličkých, a ne na mocných…“
Před Maruškou je nyní nepříjemný čas čekání před dalším vyšetřením. Na tom posledním se totiž opět objevil nález, který by mohl značit návrat nádoru potřetí. „Věřím ale v sílu a moc Boží. Byla jsem na pouti v Lurdech, a tamní pramen Panny Marie léčí. Tak třeba na příštím vyšetření nebude nic. Podobně jako se v minulosti lékaři po oněch dvou náročných operacích divili, jak neuvěřitelně rychle se uzdravuji,“ doplňuje s nadějným úsměvem na tváři.
#inkluze #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.
