Rada dětí a mládeže Libereckého kraje (RADAMLK) se od 26. dubna t. r. počítá k členským sdružením České rady dětí a mládeže (ČRDM). Nyní jich je pod „střechou“ ČRDM celkem 98.
Rozhodli o tom účastníci 36. Valného shromáždění ČRDM, jemuž bezprostředně předcházel 7. Kongres ČRDM. Delegáti rovněž schválili výroční a hospodářskou zprávu ČRDM za uplynulý rok a její upravený rozpočet na rok letošní, vyslechli informace Představenstva ČRDM a vzali na vědomí i zprávu o činnosti její revizní komise.
Počet členských sdružení ČRDM není neměnný a dlouhodobě lehce osciluje kolem stovky. Pokud jde o krajské rady zastoupené v ČRDM, přijetím RADAMLK stoupl počet těchto regionálních mládežnických formací na deset.
RADAMLK se o členství v České radě ucházela již dvakrát. „Ale vždycky jsme narazili na problém se stanovami, protože oni měli ve svých stanovách možnost členství i komerčních subjektů, eseróček. Říkali jsme, že v tomto směru je to pro nás nepřekonatelný problém, a oni své stanovy změnili,“ vysvětlil situaci místopředseda ČRDM Ondřej Šejtka. „Tyto organizace sice nadále mohou být členy liberecké krajské rady, ale už nemají rozhodovací pravomoci: už nemohou být členem představenstva, nemohou hlasovat, nemají tedy mandát,“ upřesnil.
Komerční subjekty v RADAMLK se také zavázaly, že nebudou využívat výhodného pojištění, které Česká rada dětí a mládeže pro své členy sjednává.
Aby pojišťovací servis ČRDM nemohly využívat komerční subjekty ani jinde a jindy, přijalo VS ČRDM operativně usnesení, že Česká rada bude v rámci pojištění podporovat pouze nestátní neziskové organizace dětí a mládeže a pracující s dětmi a mládeží.
Kromě RADAMLKu tentokrát žádaly o členství v České radě ještě dvě další organizace, a to Český svaz ochránců přírody a Mladí ochránci přírody. „Mopíci“ byli donedávna součástí ČSOP, a jejich vedení se rozhodlo je osamostatnit. Způsob, jakým k tomu přikročilo, nicméně vyvolal řadu nejasností kolem zrušení staré a vzniku nové organizace. Představenstvo ČRDM tedy (zatím) nedoporučilo přijetí ani ČSOP, ani MOP do svých řad, dokud si obě strany sporné body mezi sebou neujasní. Ačkoliv postoj Představenstva není pro delegáty VS závazný, ti se s ním při následném hlasování o (ne)přijetí nových členů ztotožnili.
Koordinátor projektu týkajícího se Karet mládeže (EURO<26) Miroslav Jungwirth pohovořil o aktualitách týkajících se zmíněných slevových karet pro mladé. Představenstvo EYCA, což je organizace, která tuto licenci celoevropsky zaštituje, v současné době Českou radu doporučilo svému kongresu jako licenční nositelku pro ČR. „Dá se skoro s jistotou říct, že 14. května bychom se měli stát oficiálně nositeli licence pro tyto karty,“ odtušil Miroslav Jungwirth. 
Co z toho plyne? ČRDM chce tento projekt rozvíjet; chce, aby se EURO<26 stala hlavní mládežnickou kartou v naší zemi. A jestliže zatím karta platí pro zájemce od deseti do 29 let včetně, ČRDM bude chtít toto věkové rozpětí rozšířit na interval od pěti do 30 let včetně. Podle koordinátora projektu je to hlavně z toho důvodu, že má být nabízen model členských karet, kdy pro členská sdružení ČRDM budou tyto karty k mání v nové grafice, za výrobní cenu.
Zprávu o činnosti revizní komise České rady přednesl na VS její předseda Josef Valter. „Z mého pohledu funguje revizní komise dostatečně v souladu se svými možnostmi a potřebami ČRDM,“ shrnul na závěr svého vystoupení. Z úst předsedy ČRDM Aleše Sedláčka zazněla také informace o ČRDM podporovaném projektu Chrudimsko-Hlinecko a Ondřej Šejtka rozvedl náležitosti týkající se nového projektu 72 hodin – Ruku na to! Jde o dobrovolnický, ekologicko-sociální projekt, který proběhne v celé republice v půli října a pro sdružení skýtá možnost prezentovat jejich základní články, respektive místní organizace. Ondřej Šejtka jako příklady možných aktivit uvedl zpívání a hraní divadla pro seniory, úklid lesa či opravu dětského hřiště. „Projekty si budou sdružení vymýšlet sama a během těch tří dnů (72 hodin) je pak realizovat,“ vysvětlil místopředseda ČRDM.
Aleš Sedláček připomněl mj. i problematiku spojenou s novým Občanským zákoníkem, který začne platit od r. 2014. „Přináší spoustu změn ve spolkovém právu a operuje i se statusem veřejné prospěšnosti, což se nás bytostně týká,“ podotkl předseda ČRDM. Na některé otázky spjaté s novelou OZ si už podle něj vláda dává odpověď – třeba předběžnou, ve formě pověření konkrétních ministerstev, která pracují na návazné legislativě – a některé stále ještě visí ve vzduchu. „Možná je někdy dobré znát tu odpověď, tak, jak by měla znít, protože i z těch odpovědí pak třeba sestává skutečnost,“ dovodil Aleš Sedláček. A připojil i konkrétní příklad z docela nedávné praxe: „Tohle se nám trochu povedlo u spolkového práva. 
Někdo si možná pamatuje srpnové setkání s profesorem Eliášem v Evropském domě, kdy jsme upozorňovali na spoustu věcí, které nebyly úplně jasné – a hle, v podstatě došlo k významnému přepsání oné kapitoly spolkového práva. Stejně tak, jako jsme upozorňovali na určité možné body zneužití v deklaraci veřejné prospěšnosti a nakonec se celkem povedlo to dotáhnout k určitému kompromisu. Takže já bych to vůbec nepodceňoval; je důležité si o těch věcech povídat, projektovat si některé situace do chodu našich organizací – a v případě návazné legislativy, která u spousty částí Občanského zákoníku bude, tak potom nabídnout vhodná řešení.“
Předseda ČRDM následně pozval zájemce z řad členských sdružení na pracovní schůzku, kde by si identifikovali okruhy nejasností v Občanském zákoníku a vytipovali si, na čem budou dále pracovat.
Zhruba tři hodiny trvající kongres a valné shromáždění byly věcné, dělné a jejich průběh nekonfliktní.
