U příležitosti návštěvy 14. dalajlámy v České republice předal Václav Havel Jeho Svatosti dalajlámovi děkovný dopis od Hnutí Brontosaurus. Jde o jedinou českou neziskovou organizaci, které dalajláma posílá peníze na její rozvojový projekt v Malém Tibetu (Ladakh, severní Indie)
Od roku 2008 pomáhají brněnští brontosauři s rozvojem školy ležící ve vesnici Mulbekh v severní Indii. Pravidelně tam jezdí čeští dobrovolníci učit děti nebo školit učitele, odborně asistovat při zpracování plánů rozvoje školy (stavební, akademický, právní struktury atd.). Díky charitativním akcím v Česku přispěli brontosauři jedním milionem korun na stavbu nového školního internátu.
Na podzim roku 2010 navštívil školu 14. dalajláma a na začátku léta 2011 přijal zástupce mulbecké komunity a brontosaury na audienci v paláci – sídle jeho exilové vlády v Dharamsale. „Dalajlámovi jsme představili současnost a plány rozvoje školy v Mulbekhu a on se rozhodl projekt podpořit darem 550 000 korun ročně,“ říká koordinátor projektu Brontosauři v Himálajích Ing. Jiří Sázel.
„Je to pro nás velká čest získat podporu přímo od našeho největšího duchovního vůdce; myslím, že můžu mluvit za všechny z naší vesnice,“ zhodnotil své dojmy ředitel školy v Mulbekhu Tsewang Norboo, „peníze využijeme v průběhu dalších let na platy a školení učitelů, na dostavbu internátu a taky na stavbu nových tříd prvního stupně.“
„Nové školní budovy jsou navrhnuty jako ekologické objekty kombinující moderní západní a tradiční ladacké stavitelství. Jejich prostory jsme navrhli vytápěné solární energií, protože v současnosti probíhá výuka v zimních měsících při teplotách 
okolo 10 stupňů Celsia,“ říká Ing. Martin Knap Ph.D., architekt školního rozvoje. „V současné době chodí do školy 150 dětí. Po vybudování nových školních prostor poskytne škola vzdělání 400 dětem z celého údolí řeky Wakha,“ dodává.
„Vzpomínám, jak jsme před třemi a půl lety jeli do Mulbekhu, nevěděli pořádně, kde vystoupit, kde hledat školu, v Čechách asi nikdo o tomto místě ani nevěděl… A dnes – zpráva v Událostech, jak Havel předává dalajlámovi poděkování…To bych si nikdy předtím nemyslela,“ vzpomíná dobrovolnice Jarmila Krajčová na začátek spolupráce se školou v Mulbekhu.
