Na konci léta se ptáme dobrovolníků, kteří se rozhodli, že léto prožijí na workcampu (ať už na workcampech Duhy v ČR nebo u partnerských organizací v zahraničí), jak se jim v mezinárodní skupině dařilo a jaké zážitky si s sebou přivezli:
Po dlouhých peripetiích se nám podařilo sehnat dvě místa na workcampu v Srbsku ve městečku Arilje. Jako cestovní prostředek byl nakonec zvolen vlak (výjimečně se mi podařilo přesvědčit přítelkyni, která preferovala autobus). Vydali jsme se nočním vlakem do Budapešti a odtud do Bělehradu. Ráno už jsme se povalovali v parku u hlavního nádraží v hlavním srbském městě a čekali na bus do Arilje. Všechno šlapalo jako na drátkách a v pět večer už jsem vybaloval věci na matraci v tělocvičně místní školy.
Podstatou workcampu bylo shromažďování fotografií, natáčení interview s místními lidmi a popisovaní zajímavých míst v Arilje a jeho okolí – tyto materiály by měly být následně použity na webových stránkách města a v propagačních materiálech, jejichž cílem je přitáhnout do města co nejvíce turistů.
Na celém workcampu jsme nenarazili na jediný problém – campleadeři byli správný týpci, parta byla taky výborná a lidi v okolí nás měli rádi. Neustále jsme byli zváni na nějaké akce jako byla tradiční svatba, fotbalové zápasy mezi členy workcampu a místními nebo otvíračka kilometrového úseku silnice, kde slavilo asi 300 lidí, hrála klasická balkánská dechovka, pivo a rakije tekly proudem.
Toto byl můj první workcamp a naprosto splnil mé očekávání – poznat trochu hlouběji místní kulturu, zlepšit si angličtinu a poznat nové lidi. Pokud mi do toho něco nevleze, určitě bych se chtěl příští rok opět nějakého workcampu opět zúčastnit.
Roman Lupíšek (29 let)
Ahoj, workcamp ve Švýcarsku byl mou první zkušeností s SCI organizací. Před odjezdem jsem byla docela nervózní, nevěděla jsem, co mě čeká. Dva týdny ve Švýcarsku byly jedním z nejhezčích zážitků, které jsem letos prožila. Campleader nemohl být lepší, vůbec jsem nečekala, že se o nás bude tolik starat, s ostatními dobrovolníky jsme si sedli, celkově jsem byla naprosto nadšená! Zpátky do ČR se mi vůbec nechtělo a už teď se těším, až zase někam vyrazím (:
Díky, Klára Vajchrová
Ahoj, byla jsem na workcampu Dreilutzow, cca 30 km od Schwerinu. Jednalo se o areál zámku s parkem, kde jsme připravovali Lichterfest na poslední pátek v srpnu. Líbila se mi kreativita i prostředí, kde se workcamp odehrál. Výlety byly také povedené. Počet dobrovolníků byl 15 a opravdu rozmanité národnosti byly zastoupeny – Japonsko, Korea, Tchaiwan, Bělorusko, Ukrajina, Turecko, Ekvádor. Leadři workcampu byli opravdu skvělí. Čtrnáct dní workcampu jsem si užila a určitě bych jela znovu!
Kristýna Kaucká
Ahoj,
byla jsem na workcampu v Turecku s Kristýnou Hlasivcovou ve městečku Mut a byl to nejlepší zážitek z prázdnin. Sešli jsme se tam skvělá parta lidí z celého světa. Celkem nás tam bylo 16 (Španělé, Francouzi, Ruska, Korejci, Japonka, Turkyně a my 🙂
Poznávali jsme ostatních tradice a jejich typická jídla, což bylo velice zajímavé. Lidé v Turecku jsou hrozně milí a ochotní. Pořád nám dávali něco zadarmo a dokonce jsme měli vlastního řidiče s minibusem. Pořád se s námi chtěl někdo fotit, nejvíc asi místní děti. Dokonce jsme byli i v místních novinách jako pomocná síla z celého světa :). Turci náš workcamp pojali spíše jako prázdniny než práci, takže jsme celkově pracovali asi jen 6 dní (i kvůli vedru to pořádně nešlo) a tak jsme jezdili na výlety a objevovali krásy Turecka. Asi každý druhý den jsme navštěvovali místní bazén, což bylo velice příjemné. Dokonce jsme jeli na dva dny na výlet k moři, které bylo krásné, ale strašně teplé. Největší problém, který jsme s Kristýnou ze začátku měly, byla teplota…každý den kolem 45°C, což pro nás byl ze začátku šok. Jediná komplikace, která nastala, byla doprava na místo. Přistály jsme na letišti v Antalyi a odtud jsme jely dálkovým autobusem asi 800 km (celkem 14hod) do městečka Mut. Jsem moc ráda, že jsme vyrazily zrovna do Turecka. Bylo to opravdu skvělé, super parta lidí. Jsme stále v kontaktu přes internet a dokonce bychom měly jet s Kristýnou v listopadu do Barcelony navštívit španělské přátele. Díky moc za zprostředkování. Bylo to perfektní!!!! 🙂
Zuzana Karová
Byla jsem na workcampu ve Slovinsku v krajinné oblasti Goričko. Bydleli jsme na venkově, v centru na ochranu vydry umístěném téměř uprostřed lesa; kolem jsou jen malé vesničky. O to milejší byli tamní obyvatelé, kteří nás zvali na obědy, sponzorovali nás každodenně čerstvým mlékem, pečivem, zeleninou atd. Skvělý zážitek a přístup campleaderů, kteří workcamp organizovali. Pracovali jsme na zvelebování centra a budování naučné stezky. Práce nebylo nijak moc, ale ta co byla, byla tvůrčí, zajímavá a rozmanitá. Každý mohl pracovat tak, jak se mu chtělo, nikdo nikoho nenutil. Po práci byl čas na výlety na kole, návštěvu obyvatel a seznáme ní se s jejich tradičními produkty, prohlídku hradu nebo posezení s ostatními dobrovolníky.
Jedinou výtku mám ke složení dobrovolníků. Bylo nás šest, z toho 1 z Belgie, 2 z Česka a 3 ze Španělska. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla jet na workcamp, byla možnost poznat lidi z různých koutů Evropy a nečekala jsem, že potkám několik lidí ze stejné země… Naštěstí zážitků bylo i tak nepřeberně, takže s workcampem jsem víc než spokojená.
Martina Dvořaková
