Tábor plný protikladů

Sdružení Život trochu jinak pořádá již třetím rokem víkendovky, výpravy a tábory pro mladé lidi z celé republiky. Nejsou to ale akce obyčejné – novodobý slovník by je zařadil jako „integrační“. Bývá na nich totiž většinou víc než polovina mladých lidí s nějakým handicapem – se sníženou pohyblivostí, vozíčkáři, nevidomí, a to nejen mezi účastníky, ale i mezi organizátory. Sami to ale moc do světa nevytrubují – jsou skromní a nadšení. A tak to na ně musíme „prásknout“ my. Poznáte to jen z fotek… (-mkr-, redakce Adama)

„Tak, a je to tady. Nastává den D!“ honilo se hlavou pěti organizátorů při přípravě prostor, které za pár hodin ožijí hlasy a skutky táborníků. Před příjezdem prvních účastníků se vzduch nasytil lehkou nervozitou. Ta však ihned opadla při uvítání první vlaštovky. Zanedlouho byly obsazeny téměř všechny postele a mohlo se začít.
I letos občanské sdružení ŽIVOT TROCHU JINAK uspořádalo již tradiční letní zážitkový tábor. Tento rok nesl podtitul ábor plný protikladů. Dny mezi 18. až 24. červencem byly napěchovány legrací, zážitky a různorodou činností. Naším druhým domovem se stala útulná a nově zrekonstruovaná farní budova v obci Bedřichov u Lysic v okrese Blansko. Na účastníky čekal dobře připravený, pestrý program, který spojovalo budování vymyšlené firmy Tripolis&Company.

Hned v úvodu náš nejvyšší šéf zjišťoval očekávání nových zaměstnanců prosperující firmy – účastníků tábora, a seznámil všechny s provozním řádem. Následovalo pár akčních seznamovacích her, jakými jsou Mastná Mařena, Nucená volba, nebo Šestý smysl. Příjezdový den zakončila tradiční večerka a přání dobré noci.

Pondělní ráno nám zpříjemnil hudební budíček a sluníčko za oknem. Tento den byl typicky pracovní. Každá ze tří pracovních čet si měla vymyslet název, pokřik, hymnu a někteří stihli i logo. Během programu se k nám připojily ještě dvě účastnice a počet táborníků se ustálil na čísle 11. Ještě dopoledne na šikovné „dělníky“ čekalo poskládání zadaného obrazce. Po výživném obědě a poledním klidu došel na řadu křest ohněm. Opravdová fuška. Naše dělnická jedenáctka stavěla domy, kradla materiál ostatním, vyvíjela neotřelé technologie, ale hlavně nosila materiál na stavbu. Akce stíhala akci a proto nebylo divu, že se dostavila prvotní únava. Nastal čas pro odpočinek a relaxaci ve „firemním fitness centru“. Po příjemných masážích a improvizovaném tanci nás čekala zasloužená večeře. Po večeři následovalo vymýšlení a následná prezentace rádiového vysílání. Pondělek byl náročný den, a tak jsme zazpívali večerku a hurá na kutě.

Třetí den tábora by mohlo charakterizovat 5 pojmů: kombibal, nejdůležitější hodnoty v životě, šifrování, beseda a zpěv. Dopoledne jsme tedy začali míčovou hrou zvanou kombibal, což je upravená verze volejbalu pro nevidomé. Družstva svedla mezi sebou velmi napínavá utkání. Dále se všech 11 lidí mělo domluvit na 11 nejdůležitějších hodnotách v životě. Diskuse to byla opravdu zajímavá, protože co člověk, to názor. Prezentací výsledných pojmů jsem zakončili dopolední blok. Po poledním klidu dostaly zabrat mozkové závity. Táborníci hledali po okolí karty s otázkami a odpověďmi. Ty – poskládané ve správném pořadí – odhalily šifrovanou zprávu, na jejímž řešení mohli hráči zapracovat až další den. V úterý odpoledne do Bedřichova také zavítala paní Jana s besedou o Kanárských ostrovech, spojenou se zajímavou haptickou (hmatovou, pozn. red.) prohlídkou přivezených suvenýrů. V úterý večer dostaly slova kytary a hlasivky a tak jsme šli spát až pozdě v noci.

Není lepšího času na luštění hádanek a složitých šifer než ráno, to se úkoly plní téměř samy. Ve středu dopoledne přišla na řadu druhá část zašifrované cesty za artefaktem, který byl ještě před obědem úspěšně nalezen. V naší táborové firmě se toho přes noc hodně změnilo, lidé začali projevovat zájem o její činnost. A tak jsme se rozdělili na 2 politické strany, které si měly vytvořit vlastní kampaň. Strana účastníků zasadila té organizátorské bolestivé údery a proto není divu, že účastníci velkým rozdílem zvítězili.
V druhé části parného dne jsme si venku zahráli klidnější hru, kterou můžeme v příručkách najít pod názvem Multisocio. U složitějších otázek se mnohdy střetávaly rozdílné názory. Ale účel, poznání ostatních, splnila naprosto špičkově. Večer jsme pokračovali v klidném duchu zpíváním folkových písní. Spánek tu noc moc dlouho netrval, protože byla naplánovaná noční hra – dějový vrchol celé akce. Hra byla inspirována vojenskými převraty. Asi po akční hodině a půl se k moci dostali opět organizátoři.

Pátý den v pořadí jsme začali o něco později. Všichni jsme potřebovali dohnat spánek jako sůl, a tak byl budíček, snídaně a nástup posunut o nějakou tu hodinku. Procházka po blízkém bedřichovském okolí znělo jako skvělý plán, na nenáročnou dopolední činnost. Zábava nám ale ani trochu nevázla. Celou cestu jsem si užívali. Povídání zábavných historek bylo prokládáno slovními hrami. Táborníci, plni nové síly z oběda, se vrhli po hlavě do dalšího úkolu. Ten byl zaměřen na sebepoznání – každý psal dopis sám sobě, na co by nechtěl za rok zapomenout. Ačkoliv to byl úkol velmi zajímavý, už bylo na čase udělat změnu. A tou změnou se stala opět míčová hra Kombibal. Hráči utvořili nová družstva a pro diváky připravili ještě více strhující podívanou než v úterý. Po napínavých soubojích nás všechny čekala večeře a po ní mini dílničky. Například i mohl každý vymodelovat výtvor dle vlastní libosti z hroudy rozměklého mýdla. Tato pohodová činnost všechny naladila na stejnou notu a proto není divu, že kytary večer opět ani trochu nezahálely.

Píše se pátek 23. července a my máme před sebou poslední den tábora. Ihned po snídani nastal další pomyslný vrchol týdenního pobytu. Hra zvaná Kryt. Princip spočíval v tom, že se všichni hráči museli rychle a hlavně správně rozhodnout pod tlakem zvenčí. Otázky a úkoly byly hodně složité. Účastníci tento dopolední pobyt v malé, stísněné místnosti zvládli a přežili a k pátečnímu obědu zasedali značně hladoví.
Ještě zbývalo si účastníky označkovat. K tomu přispěla i nová trička sdružení s logem ŽTJ, která si všichni vybojovali. Poslední táborová hra byla vedena jako procházka s různými překážkami a disciplínami, např. přechod přes „bažinu“ jen po dvou kouscích střešní tašky, nebo výroba improvizovaných nosítek pro nemohoucího.
Při návratu každý popadl ještě něco dřeva a za chvíli vyrostla malá slavnostní hranice. Všichni jsme na sebe nahodili nová trička, upravili se a těšili se na závěrečný táborák. Z farní zahrady nás však zanedlouho vyhnal silný déšť. Nezbylo nic jiného, než závěrečné vyhlášení a reflexi udělat v jídelně. Ten večer se šlo spát hodně pozdě.

Sobotní ráno nebylo to, na co jsme si už pomalu zvykali. Bylo to ráno plné balení, uklízení, loučení a odjezdů.
Tento týden byl plný zábavy se super lidmi.
Doufáme, že se na některé z dalších akcí našeho sdružení potkáme. Srdečně vás na ně zveme.

Tábor byl finančně podpořen evropským grantem programu Mládež v akci.

Více o sdružení a fotografie z činnosti najdete na www.zivotjinak.cz

Další články na téma tábor

#inkluze #socialnizaclenovani