Každý z nás by si měl občas udělat čas na to, aby vyrazil za kulturou. Člověk si rozšíří obzory, odbourá stereotyp a mnohdy si užije i spoustu zábavy. Jsme si toho vědomi, a tak jsme uspořádali na začátku prázdnin kulturně-historickou exkurzi do našeho hlavního města – Prahy.
Naneštěstí zájem není natolik rozsáhlý, jak jsme očekávali, a tak nakonec vyrážíme ve čtyřech lidech.
Spolu se Sukym přijíždíme do Prahy na hlavní nádraží a hned se vydáváme do nákupního centra na Pankráci, abychom si na následující víkend zajistili stravu. Kolem půl třetí se setkáváme s dvojčaty Klozovými – Andreou a Adrianou, následuje ubytování ve skautské klubovně na Kamýku. Krátce po ubytování se rozhodneme, že navštívíme muzeum policie, ale v momentě, kdy nás od dosažení cíle dělí poslední krůček, zjišťujeme, že je zavřeno. Přesouváme se tedy metrem na Václavské náměstí, poté pěšky na Staroměstské náměstí, Karlův most a Pražský hrad. V rámci návštěvy poslední zmiňované památky nám strážce zákona ani po slušném požádání nedovoluje smočit své údy v tamní kašně.
V katedrále sv. Víta se naopak setkáváme s daleko vlídnějším přístupem – kněz, jenž nás vidí přicházet bočním vchodem v době, kdy už je katedrála vlastně zavřená, nám dovolí chvíli zde setrvat a pokochat se mysticky působícím interiérem.
Blíží se večer, a tak se vydáváme do čajovny, kde zůstáváme až do desíti hodin. „Doma“ na Kamýku vaříme večeři, ale pouze milovník hodně ostrých jídel se nad ní olízne. Já osobně si nestěžuji (jako jediný!?) a s chutí dojídám po ostatních.
Na těchto akcích zkrátka nejde vstávat brzy! Kolem desáté vyrážíme do města, kde je našim prvním cíle židovská synagoga. Šabat! Ne, není to židovský pozdrav ani jméno nového muzikálu, je to židovský svátek, jenž se slaví každou sobotu a díky němuž mají v této památce zavřeno. Ačkoliv jsme zabili spoustu času, nepropadáme panice a vyrážíme se podívat na památník na Vítkově, kde si kromě překrásného lešení obepínajícího sochu Jana Žižky na koni prohlížíme také expozici týkající se historie České republiky.
Další očekávanou událostí je návštěva Betlémské kaple a restaurace v její blízkosti. Než se nadějeme, odbíjí čtvrtá hodina, což je nejvyšší čas pro návrat do klubovny, neboť holky musejí už v sedm večer odjet. Poté vyrážíme se Sukym do aquaparku v Čestlicích, kde si v rámci saunového světa můžeme vybírat celkem ze dvanácti místností, vyhřátých na 30-110 stupňů Celsia. Kolem jedenácté se vracíme do klubovny a připravujeme opět trošku ostřejší čínu ze sojového masa.
V den odjezdu už nenavštěvujeme žádné památky, sbalíme si věci, uklidíme, zamkneme klubovnu… V momentě odjezdu se cítím značně kulturně obohacen, zatímco v momentě příjezdu domů do Slavičína se cítím vysvobozen, neboť mám za sebou pětihodinovou cestu vlakem.
#inkluze #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.
