Více než 25 tisíc stromů zmizelo za posledních pět let z české krajiny. Toto šokující zjištění vyplývá z průzkumu sdružení Arnika, který provedlo mezi správci silnic v celé republice. Zatímco silničáři celé roky masivně káceli aleje, nové stromy sázeli sotva polovičním tempem. Pokud by tento trend pokračoval, mohly by během krátké doby zcela zaniknout aleje, které lemují silnice už pět století. Arnika se obává, že kácení může pokračovat i letošní zimu.
„Vykácením alejí bychom navždy ochudili naši krajinu. Stromořadí k ní patří stejně neodmyslitelně jako třeba jihočeské rybníky,“ říká mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. Její organizace oslovila přesně před rokem všechny silniční správy v Čechách a na Moravě a sestavila přehled kácení a vysazování stromů podél silnic.
Z průzkumu vyplynulo, že mezi lety 2003 a 2008 bylo pokáceno 53 744 stromů v alejích podél silnic II. a III. třídy. Vysázeno však bylo jen 28 621 stromů. Do průzkumu nejsou zahrnuty kraje Královéhradecký, Středočeský a Vysočina – silniční správy v těchto krajích odmítly údaje poskytnout. Přehled nezahrnuje ani kácení podél silnic I. třídy, které jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Kompletní čísla tak mohou být ještě horší (1).
„Dlouhodobý trend ukazuje, že aleje z krajiny skutečně mizí. Kácí se prakticky dvakrát více stromů, než kolik se vysazuje,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Skalský ze sdružení Arnika. Ten zároveň upozorňuje na další úskalí statistiky. „Z vyjádření silničních správ vůbec nevyplývá, zda nově vysazené stromy rostou v alejích podél silnic. Je téměř jisté, že část stromů byla vysazena úplně jinde,“ vysvětluje Skalský. Nové aleje přibývají jen velmi zřídka a za jejich vznik se často zaslouží spíše místní občanské iniciativy.
Arnika se již loni obrátila na hejtmany všech krajů a vyzvala je, aby zastavili kácení zdravých stromů a připravili obnovu alejí. Svou výzvu opakovala také letos v lednu, kdy vyšlo najevo, že silničáři opět plánují masivní kácení.
Zatímco v posledních dvou letech byla silničářským zaklínadlem pro mýcení stromořadí „bezpečnost silničního provozu“, letos začíná převažovat poukazování na údajně špatný zdravotní stav stromů. „Je jisté, že odumřelé stromy a stromy v havarijním stavu je třeba z okrajů silnic odstranit. V praxi se ale zdravotní stav stromů zneužívá k neoprávněnému kácení celých stromořadí, a to i tam, kde by adekvátní ošetření stromů obnovilo jejich funkce na řadu let,“ říká Jakub Esterka z Arniky. „Pokud se kácí, měly by být odstraněny jen nemocné stromy, ne celá alej. Nezbytné je současně vysadit nové stromy, aby se alej postupně obnovovala. To se bohužel neděje a zejména proto aleje rychle mizí,“ doplnil Esterka. Při požadavcích na kácení z důvodu špatného stavu stromů je vždy zapotřebí provést posouzení zdravotního stavu a estetického funkce dřevin nezávislým odborníkem.
Sdružení Arnika vedlo loni kampaň za prosazení změny zákona na ochranu přírody a krajiny, aby správci silnic přišli o svou výjimku a nadále už nemohli kácet aleje bez povolení jako dříve. Petici s tímto požadavkem podepsalo více než 26 tisíc lidí a poslanci nakonec novelu schválili. Masivní kácení v alejích však přesto hrozí i letos.
Poznámky:
(1) Přesné údaje o kácení alejí v jednotlivých krajích: www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju
Stránky Arniky věnované alejím: www.stromy.arnika.org/aleje
(Arnika – Centrum pro podporu občanů)
