Historický sál Senátu PČR se stal 11. prosince místem výročního „Setkání 2009“, pořádaného Českou radou dětí a mládeže (ČRDM). Zhruba čtyřhodinový program se skládal ze dvou bloků. První se nesl ve znamení připomenutí událostí roku 1989, reflektovaných mj. i někdejším vůdcem revoltujících studentů a dnešním ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem, část druhá se pak zaměřila na tematiku zákonů o dobrovolnictví a veřejně prospěšných organizacích.
Šimon Pánek přiblížil pěti desítkám přítomných zástupců rozmanitých dětských a mládežnických spolků dramatické momenty Sametové revoluce, jichž byl sám jedním z důležitých aktérů. Zdůraznil v této souvislosti význam svobody, která ovšem podle jeho mínění nemá být zcela bezbřehá. Stejného názoru ostatně byl i další z pozvaných hostů, první náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Miroslav Lehký. „Každý chce svobodu, ale nikdo nechce nést zodpovědnost,“ poznamenal. Šimon Pánek v odpovědi na otázku Pavla Trantiny, co ho v dnešní době těší a dává mu naději do budoucna, pak jako jeden z příkladů uvedl rozkvět spolkového života, a to i v docela malých obcích.
Z kontextu debaty, která se v Senátu rozvinula, a již společně s předsedou ČRDM Alešem Sedláčkem moderoval Tomáš Novotný (A-TOM), vyplývá, že významnou roli v tomto ohledu sehrávají právě občanská sdružení zaměřená na mimoškolní výchovu nejmladší generace. Jejich přičiněním se totiž mohou děti učit nejen zacházet se svobodou a vážit si jí, ale mít i respekt k pravidlům. 
Na společenský přínos dětských a mládežnických sdružení předtím poukázali ve svých proslovech a zdravicích první náměstkyně ministryně školství Eva Bartoňová a její kolega Jan Kocourek, jakož i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, pod jejíž záštitou se letošní „Setkání“ uskutečnilo.
V části věnované novinkám z oblasti legislativních norem se do centra pozornosti dostala chystaná novela zákona o dobrovolnictví. Po vystoupení zástupce ministerstva vnitra Radka Jiránka vysvítá, že zamýšlené změny v zákoně se z podnětu ČRDM a některých dalších neziskových organizací ubírají správným směrem. Ze zákona má být především odstraněno omezení, které neakceptováním členského poměru dobrovolníka k organizaci, pro niž dobrovolnou práci vykonává, diskriminuje mj. právě řadu aktivistů z prostředí dětských sdružení. 
O věcném záměru návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti zase informovala auditorium Pavlína Kalousová ze sekretariátu Rady vlády pro neziskové organizace. Jeho zpracovatelé podle ní vymezením pojmu veřejné prospěšnosti nemají v úmyslu zavádět nový typ organizace, ale nabídnout některým z již stávajících typů nadstandardní formu, například v oblasti daňových úlev. 
Norma, bude-li zpracována a přijata, by měla také zabraňovat zneužití formy NNO k nekalým finančním machinacím a podpořit účelnost rozdělování státních dotací.
Tradiční „Setkání“ ČRDM bývá většinou načasováno do období na sklonku roku a mívá společensko-pracovní ráz. Dává prostor jednak ke kontaktům zástupců členských sdružení ČRDM, a to jak mezi nimi vzájemně, tak i s pozvanými hosty, a jednak k zevrubnému rozboru některého z aktuálních témat, jež se práce s mládeží týkají.
