V Plzni skončila Celostátní vzájemná výměna zkušeností (CVVZ) 2009. Na akci konanou pod mottem „Děti – naše budoucnost“ (volnočasové aktivity pro všechny ) přijelo ve dnech 13. – 15. listopadu t. r. zhruba 550 lidí. Celostátní vzájemná výměna zkušeností je dobrovolnou akcí, tradičně určenou těm, kteří – většinou ve svém volném čase – pracují s dětmi a mládeží. Plzeňská CVVZ byla v pořadí již 18. ročníkem zmíněné akce.
Výroční setkání vedoucích dětských oddílů, družin a klubů, konané v místní 33. a 15. ZŠ, obnášelo až 160 programů, o jejichž náplň se postarala zhruba stovka lektorů z nejrůznějších míst naší republiky i ze sousedního Slovenska. „Programy jsou rozděleny především podle jejich zaměření. Dílny jsou programy, kde se účastníci prakticky seznámí s činnostmi, které mohou dělat s dětmi v kroužcích a oddílech. Semináře jsou přednášky odborníků na nejrůznější témata. Diskusní sekce mají za úkol vyřešit ožehavé otázky práce s dětmi a mládeží,“ citoval slova Miloslava Sedláčka z realizačního týmu letošní „cévévézetky“ metropolitní čtrnáctideník Plzeňák, který akci na svých stránkách avizoval.
Co konkrétně jednotlivé programy nabízely? Příprava a realizace cykloturistického tábora měla například přiblížit zájemcům postup při plánování cykloturistického tábora pro děti a mládež a zprostředkovat jim důležité informace: jaké předpisy dodržovat, jak vybrat vhodnou lokalitu a co všechno je nutné v místě zajistit, jakou náročnost pro koho zvolit, které náležitosti by měla obsahovat přihláška apod. Smyslem dílny nazvané Zhotovení modelu terénu bylo ukázat si, jak se dá s dětmi vyrobit model terénu z písku; šlo mj. o ukázky přesné metody vymodelování terénu podle vrstevnic. K možnostem propagace oddílové činnosti měl zase přispět program Jak se píše do novin. Jeho účastníci se dozvěděli, jak má vypadat zpráva určená pro zveřejnění v médiích, jaké má mít atributy, komu ji poslat a co vše je dobré k ní přiložit; součástí této dílny byl i praktický pokus o napsání krátkého textu.
K tomu, aby „batoh odpovědnosti“ tolik netížil dospělé, kteří věnují část svého volna mimoškolní výchově nejmladší generace, přispěl jistě i seminář s názvem Co je dobré mít na paměti při práci s dětmi aneb Právo a realita všedního dne. Lidé, kteří si ho v nabídkovém seznamu vyhlédli, neprohloupili: vedl ho totiž zkušený praktik – ředitel Národní protidrogové centrály a zároveň dlouholetý vedoucí letních dětských táborů Jakub Frydrych. 
„Na letní tábor jako takový se právně pohlíží jako na organizovaný zájezd,“ použil příměru pro snazší pochopení podstaty nastolené problematiky lektor. Úvodem konstatoval, že práce s dětmi je vlastně „vykonáváním náležitého dohledu nad nezletilým“ – a že ten, kdo jej momentálně vykonává, je povinen si při tom počínat jako odpovědný rodič. Ve zhruba půl druhé hodiny trvající přednášce, v níž zodpovídal i dotazy některých účastníků, pak rozebral dané téma z různých úhlů pohledu. Zájemci tak měli možnost dozvědět se třeba to, kdy nejčastější dochází k problémům a jaká opatření snižují možná rizika, na koho lze či nelze delegovat odpovědnost a jak se v té které situaci správně zachovat. „Dětem vštěpujeme úctu k pravidlům – to je něco, co pro ně musíme udělat,“ vypíchl mj. během svého vystoupení na CVVZ Jakub Frydrych.
Víkendové setkání nabízelo ještě celou řadu dalších programových specialit – namátkou: Netradiční a deskové hry do klubovny, Branné a military aktivity v neziskové organizaci, Fundraising pro úplné začátečníky, Netradiční lampióny, Sebeobrana ve stylu jiu-jitsu, Umělé zkameněliny, Bodování oddílu na letním táboře a spoustu dalších. Jak si shora citovaný čtrnáctideník Plzeňák povšiml, „kromě vedoucích dětských organizací do Plzně přijeli také zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národního institutu dětí a mládeže, krajských úřadů, České rady dětí a mládeže, krajských rad dětí a mládeže a (jiných) významných institucí“.
Celostátní vzájemná výměna zkušeností 2009 již tradičně nabídla vedoucím více či méně známých dětských a mládežnických organizací řadu možností k tomu, aby si doplnili své dovednosti a vědomosti a rozšířili je směrem, jímž sami uznali za vhodné. Ze statistických přehledů plzeňské akce vyplývá, že nejčastějšími zájemci o tuto formu sebezdokonalování byli pionýři, tomíci a junáci. 
Po nich následovali účastníci ze Studentského klubu Katolického gymnázia Halahoj, DDM, Střediska volného času Rosice a z České tábornické unie. První desítku nejpočetněji zastoupených sdružení uzavíraly O. s. Rokršti, TK Hradečtí lvi, o.s. a KONDOR. Lidem, kteří si do západočeské metropole přijeli vzájemně povyměňovat zkušenosti, bylo nejčastěji 20, 18 a 19 let.
Příští ročník této akce se uskuteční v Chrudimi; v roce 2011 zamíří zájemci o CVVZ do Východních Čech.
