Jak jistě každý pozorný debrujár ví, uzavřeli před nějakým časem debrujáři partnerskou dohodu s IQ Parkem v Liberci. Jediným místem svého druhu v ČR. I přes to, že to máme z Českých Budějovic pěkný kus cesty, rozhodli jsme se ji podstoupit.
Proto jsme se v Budějovicích sešli v sobotu už ve třičtvrtě na pět. Brr, takhle brzy po ránu. Rychlík nás dovezl až do Prahy a kupodivu dojel včas. To znamená že v Praze jsme byli před osmou ranní. Protože by další cesta vlakem byla notně komplikovaná, přesedlali jsme protentokráte na autobus.
Svezli jsme se metrem až na Černý Most, kde už na nás čekala i skupina ostravských debrujárů. Společně jsme posvačili a počkali na autobus. Od Liberce nás už dělila jen hodina jízdy. Do Liberce jsme přijeli těsně po jedenácté hodině dopoledne, a tak jsme se šli trochu najíst a pro klíče od ubytování.
Sotva jsme se ubytovali v nádherném penzionu na kraji Liberce, deset minut od Ještědu, šli jsme se pořádně najíst. Každý z nás si v Babylonu dal, co chtěl. S plnými bříšky se to líp hraje a dovádí 🙂
Okolo půl čtvrté jsme se rozběhli po IQ Parku a čekali jsme, co se po roce změnilo. Bylo toho dost. Navíc nikdo z těch, kdo s námi jeli letos, tady loni nebyli, takže srovnávat jsem mohl jen já. Všichni debrujáři dostali při vstupu pracovní listy a nějaké pokyny k bezpečnosti, ta přeci jen musí být.
Debrujáři si vydrželi hrát něco málo pod tři hodiny, za které prohledali IQ Park křížem krážem, vyzkoušeli si spousty věcí, získali mnoho dovedností a nezapomenutelných zážitků, jak můžete vidět na fotografiích.
Aby toho nebylo málo, po sedmé jsme se šli podívat do Lunaparku. Tady si debrujáři, jak malí, tak velcí vyhráli dosyta. V osm večer lunapark ukončil činnost a debrujáři plní zážitků, ale taky docela unavení, zatoužili něco sníst. Tak tedy hurá na jídlo. Kolem půl desáté bylo na čase popřát hezkou dobrou noc.
Ráno jsme vstali docela brzy, abychom stihli posnídat, sbalit věci a hurá k Ještědu. Nahoru na Ještěd jsme to neměli daleko. Chvíli pěšky na tramvajovou zastávku, pak trojkou do Horního Hanychova. Potom pro změnu zase pěšky asi 800 m a nakonec lanovkou. Jedinou kabinovou lanovkou v ČR. Lanová dráha na Ještěd slouží cestujícím již od roku 1933. K vrcholu dopraví cestující za necelých pět minut. Počasí nám přálo, protože jsme měli nádherný výhled. 
To už ale Hanychovský kostel odbíjel jedenáctou, takže bylo na čase sjet zase dolů, zajít pro věci, najíst se a s Libercem se rozloučit.
Do Budějovic jsme se vrátili za pět minut osm večer. A protože se nám výlet moc líbil, těšíme se, že i příští rok se budeme moci do Liberce podívat. Poděkování patří také Magistrátu města České Budějovice, který akci podpořil.
