Možná si budete myslet, že chci rozebírat poslední odvysílané díly nejmenovaného seriálu jedné komerční televize, ale podnět pro mou úvahu je prozaičtější. Na mém pracovním stole se navršily přihlášky dobrovolných pracovníků na pojištění odpovědnosti od dalšího kvartálu.
Členská sdružení dětí a mládeže se mohou pojistit také na úraz či na cestu do zahraničí.
Pro svou činnost však sdružení dětí a mládeže jistotu stále nemají a postoj společnosti a odpovědných politiků k dobrovolné práci stále zůstává spíše shovívavý; pokud neškodí, tak také většinou nepřispívá k nějakému rozmachu a rozvoji práce s dětmi a mládeží. Pereme se s legislativou, hledáme nové cestičky, když nám někdo položí přes cestu překážku.
Možná by si někdy měli ti, co mohou prostředí pro fungování sdružení přímo ovlivnit, uvědomit, že budoucnost dalších generací a našeho státu si pojistit nemůžeme. Proto je ale důležité, aby dětem a mladým lidem při jejich hledání cest pro seberealizaci někdo mohl dělat zaujatého průvodce a měl k tomu náležité podmínky a podporu.
Na co všechno se můžeme pojistit?
Od Redakce