Rozhovor se starostou obce Červená Voda Miroslavem Švestkou, laureátem letošní Ceny ČRDM „Přístav“
Stal jste se jedním z držitelů Ceny Přístav, kterou ČRDM uděluje zástupcům veřejné správy a samosprávy za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží. Co pro Vás toto ocenění znamená? Co pro Vás znamená skutečnost, že Vás nominovala právě sdružení pracující s dětmi a mládeží?
Nezastírám, že jsem byl nominací překvapen. Ocenění si vážím tím víc, že podnět k němu vznikl právě v naší obci. Zároveň ho chápu jako ocenění práce celého Zastupitelstva Červené Vody. Skutečnost, že byla takto naše práce oceněna, je pro nás povzbuzující, potvrzuje správnost našeho řešení problematiky spolupráce s dětskými organizacemi.
Ve funkci starosty obce Červená Voda působíte již devátým rokem – co Vás na této práci stále baví a těší?
Práce starosty je velmi různorodá, je to především práce a spolupráce s lidmi. Navíc spolupracuji s dalšími volenými zástupci obce a všichni pracujeme pro svou obec, ať již se zde kolegové narodili, nebo se sem přistěhovali. Snažíme se zvelebovat svůj „širší domov“. Taková práce těší, zvlášť, když se daří.
Podle Vašich navrhovatelů aktivně podporujete organizace pracující s dětmi a mládeží a dlouhá léta se nezištně angažujete v pořádání kulturních a společenských akcí pro děti a mládež – co Vás vede k Vaší osobní angažovanosti v této oblasti?
Práci s dětmi a pro děti považuji za jednu z priorit, která se naší obci několikrát vrátí. Aktivně prožitý volný čas mladých rodin určitě přispěje k jejich pohodě, soužití. Dětí prožijí dobrodružství. Velkou pozornost si zaslouží práce s dospívající mládeží, zejména jedná-li se o práci systematickou a dlouhodobou. Když vnímavá mládež vidí podporu dospělých, věřím že také ona jednou bude aktivní v dobrovolnické práci pro další generaci. Vážím si všech, kteří ve svém volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu a mnohdy i poděkování pracují jakkoliv s dětmi a mládeží. V naší obci pracuje hodně aktivních lidí v oblasti sportu (TJ Jiskra Červená Voda), v dětských organizacích (Pionýr, Junák), při ZŠ jsou pořádány zájmové kroužky. Nesmím zapomenout i na jednorázové akce pro děti a mládež. To všechno je práce zasluhující daleko větší podporu a zájem, než tomu je – přes naše úsilí – doposud.
Byl jste v dětství nebo mládí členem nějakého kroužku či oddílu? Pokud ano, co Vám to osobně přineslo, čemu naučilo a k čemu se snažíte Vy sám vést své děti?
V době mého dětství jsem prožíval volný čas samozřejmě jinak, než dnešní děti. Měli jsme s kamarády poněkud jiné zájmy, prožívali jiná dobrodružství, a každý jsme měli také nějaké domácí pracovní povinnosti. Stejně jako dnešní děti jsme prováděli lotroviny, které mnohdy hraničily s nebezpečím. Je pravda, že málokdy nám byly prominuty nebo opomenuty a zůstaly nepotrestány. V té době si lidé ostatních nějak víc všímali a dbali na dobré vychování dětí od sousedů. To, myslím, dnešním dětem chybí. Naše děti už dávno nejsou dětmi. Těší mne, že přes své studijní povinnosti neváhají udělat něco nezištně pro druhé bez ohledu na svůj volný čas, který lze trávit jinak. Stejně tak mne těší, že mají kolem sebe další kamarády, jako jsme měli v jejich věku také my. To bych přál všem mladým. Je nač vzpomínat.
Jaký je Váš názor na legislativu v oblasti podpory práce s dětmi a mládeží?
Podpory práce s dětmi a mládeží, a to jak organizační, tak finanční, není nikdy dost. Souvisí to samozřejmě těsně s finančními možnostmi, ale to hlavní, co je pro děti a mládež důležité, je v lidech, kteří se práci s mládeží věnují a věří, že je smysluplná. Někam chtějí mladé vést nebo jim být nablízku a pomáhat jim. Myslím si, že by tito lidé měli být podporováni, ale na druhou stranu, v penězích rozhodně to hlavní není.
Co podle Vašeho názoru nejvíce napomáhá rozvíjení vztahů mezi neziskovými organizacemi a místní samosprávou?
1/ Znalost místních podmínek a potřeb obecně, jak ze strany zastupitelů, tak organizací. Z toho plyne jednotnost náhledu na potřeby obce a na možnost rozvoje obce v rámci neziskových organizací. 2/ K vzájemné spolupráci určitě napomáhá tradice organizací v místě a jejich vnímání veřejností, což podmiňuje dlouhodobá práce aktivních lidí. 3/ Vzájemná tolerance k finančním i organizačním možnostem obou stran, přiměřené požadavky adekvátně výsledkům.
Ptala se Kristýna Makovcová
