Učitelé na českých školách získali moderní pomůcku pro výuku multikulturní výchovy. Jde o projekt nazvaný Czechkid, jehož webová aplikace je dostupná na internetové adrese www.czechkid.cz. Je určen dětem, studentům a pedagogům základních i středních škol, informovali 29. března 2007 na tiskové konferenci jeho tvůrci. Předobrazem Czechkidu se stal obdobný britský projekt; český model ovšem vychází z našeho prostředí, a odpovídá tudíž i zdejším podmínkám a potřebám.
Jeho tvůrci připomněli, že na základě nového školského zákona mají naše základní a střední školy od příštího roku včlenit multikulturní výchovu do svých učebních osnov. Až dosud ale chyběl v českém školství vhodný, pro děti a studenty dostatečně atraktivní nástroj, který by pedagogům pomohl učit multikulturně – a Czechkid tuto mezeru vyplňuje. „Czechkid je ověřená, moderní a inteligentní odpověď na tento požadavek,“ shrnula Maja Ošťádalová z Britské rady, instituce významně podporující zmíněný projekt.
Jeho řešení si vzala za své Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). Práce na Czechkidu trvala dva a půl roku; nyní běží na zhruba 25 „pilotních“ školách, z nichž přicházejí první předběžné výsledky. „Zkušenost ukazuje, že se s Czechkidem dobře pracuje s dětmi ve věku deset až šestnáct let,“ podotkla jeho autorka Dana Moree z Katedry studií občanské společnosti FHS UK.
Vysvětlila, že podstatou webové aplikace je skupina deseti teenagerů, kteří mají s multikulturním prostředím osobní zkušenost – sami z něj pocházejí, případně si v něm našli kamarády a kamarádky. K virtuální partičce Czechkidu patří třeba vietnamská dívka Suong, irácký azylant Jami nebo Ukrajinka Olga, Romové Dan a Andrea… Nedá se však o nich říci, že by byli typickými představiteli té které etnické skupiny. Jsou prostě sví – se vším, co k tomu patří: mají vlastní charakteristiky, životní zkušenosti, rodinné zázemí; mají své koníčky, plány a trable. A co je důležité, při různých neformálních příležitostech se scházejí a povídají si. Právě jejich rozhovory o tom, jak to „u nich“ chodí, vedené dejme tomu v čajovně, u táboráku či na výletě, umožňují pedagogům ve třídách „probrat“ řadu témat, která se k multikulturní výchově vztahují. O věrohodnosti internetových postaviček výmluvně vypovídá fakt, že studenti na jedné škole projevili přání se s dětmi z webu setkat.
Stránky Czechkidu jsou dvojjazyčné – v češtině a angličtině – což si podle Dany Moree pochvalují učitelé anglického jazyka. (Skupina žáků jedné z „pilotních“ škol – šlo o ZŠ Kořenského v Praze 5 – novinářům předvedla ukázkové využití Czechkidu v angličtině.) Na webu jsou i informativní texty pro pedagogy.
Kromě webové aplikace je součástí projektu ještě tzv. audiobanka. Jde o soubor zvukových nahrávek diskuzí a rozhovorů s lidmi, kteří se buď jako experti tématem multikulturality zabývají, anebo s ním mají svoji velmi osobní zkušenost. Pedagogům je k dispozici též metodika, tedy jakási „kuchařka“ či návod, jak mohou Czechkid používat.
Dana Moree poznamenala, že témata v něm obsažená přesně odpovídají požadavkům kladeným ministerstvem školství v dané oblasti. „Snažili jsme se, aby výsledek byl uživatelsky velmi přátelský. Takže když si v tuhle chvíli průměrný český učitel řekne, že chce okořenit svou výuku o multikulturní výchovu, a klikne si na www.czechkid.cz, tak by tam měl najít všechno, co k tomu potřebuje. Bude-li chtít něco víc, tak jsme schopni uspořádat – a také pořádáme – kurzy pro školy,“ dodala.
Na adresu Czechkidu se uznale vyjádřil prof. Chris Gaine z Univerzity v Chichesteru, autor původní webové aplikace Britkid, jež český model inspirovala: „Když vidím práci, která vedla k vytvoření stránek dalších zemí, jako je Švédsko nebo Holandsko, a vidím práci, která stojí v základu českého projektu, podle mého názoru je zcela zřejmé, že jde o naprosto seriózní a velmi cenný projekt,“ prohlásil prof. Gaine.
Představitel Britské rady Matt Burney zase zdůraznil význam dialogu s mládeží. „Nastupuje generace, která by se dala označit jako generace YouTube. Mladé lidi je stále těžší a těžší oslovit vzhledem k množství informací, které se na ně ze všech stran hrnou a bombardují je. A to je výzva pro Britskou radu: snažit se vytvářet nové cesty, jak mladé oslovit – a právě Czechkid je nástrojem, jak toho dosáhnout,“ míní Matt Burney.
Projekt Czechkid spolufinancuje Evropské společenství a ze státního rozpočtu ČR; finančně ho podporuje Britská rada. Mediálním partnerem se mu stal internetový portál Atlas.cz. Podle jeho zástupkyně Kateřiny Holcmanové ale nejde jen o propagaci Czechkidu; návštěvníci Atlasu se mohou zapojit do diskuzí a soutěží věnovaných problematice rasismu, xenofobie a jednotlivých kultur.
