Nejspíš vás napadne, že tohle slovní spojení trochu kulhá. Že, dá-li se něco utrpět, pak nejspíš porážka. Jenže jaké slovní spojení použít, je-li vítězství větší než čekané? I ten nejrůžovější sen organizátorů 4. ročníku libereckého Veletrhu dětské knihy (www.veletrhdetskeknihy.cz) se vyplnil víc než vrchovatě. Nejen, že vzrostl počet zájemců na straně nakladatelů (rovných 30), ale také na straně veřejnosti (přišlo 9616 návštěvníků, tj. o 2500 více než loni) . Do pavilonů libereckého výstaviště neputovaly „jen“ školní třídy, které výstavních lákadel využily ve čtvrtek a pátek (besedy s autory, křty knížek, tvůrčí dílny, soutěže, vystoupení), ale množství rodičů a prarodičů s ratolestmi. Sobota na výstavišti byla ve znamení „utrpěného vítězství“. Zájemců přišlo tolik, že na pokladnách došly vstupenky (a tak se dopisovaly ručně), nakladatelům se povážlivě ztenčily zásoby knih. Naštěstí nedošla organizátorům dobrá nálada a studentům pedagogiky trpělivost. Ti totiž v pavilonu I zvali děti do světa fantazie. Stačilo udělat krok a vašimi kamarády se stali příšerky a příšeři, potkali jste smutné růžové slůně, naslouchali vyprávění dlouhé chvíle a nebo jste si mohli užívat v pravé netopýří jeskyni. Báseň devítileté Terezy Hlouškové Netopýr se stala impulsem pro vznik další z řady tvořivých knížek. Na veletrhu se to papírovými netopýry hemžilo tak dlouho, až to jeden nevydržel a přiletěl se na ten veleúspěšný veletržní mumraj podívat…