Možná, že podobných keřů jsou desítky, ba dokonce stovky, ale já mám na mysli ten „náš“. Zatímco většina projevů lidské existence poblíž stanice metra Skalka se otevřením dalšího článku řetězce Tesco rapidně zhoršila (nedopalky vně i uvnitř zastávky, odpadky zvláště o víkendu všudypřítomné, povrch laviček hrubne spolu s těmi, kteří na ně nejčastěji dosedají), tenhle keř potěší v každé roční době. Štěbetá tak intenzivně, že nelze přeslechnout. Navíc ukazuje, že ještě nejsme zcela lhostejní k našim „spolubydlícím“ na této planetě. Nedaleké pekařství a zřejmě i další spřízněné duše mají péči o cvrlikající drobotinu. Snažila jsem se zahlédnout „obyvatele“ keře, ale nebyla jsem úspěšná. Stálezelený keř se stal neprostupnou hradbu ptačího příbytku. Pokud máte chuť na oživení podobného keře ve svém okolí, případně zvažujete, zda do krmítka patří to či ono, pak doporučuji množství dobře míněných a především správných rad na stránkách České ornitologické společnosti www.birdlife.cz. Využít je mohou pro zpestření činnosti nejen přírodovědně zaměřené oddíly.
Štěbetající keř
Od Redakce