Ti, kteří jsou členy České rady dětí a mládeže delší čas, jistě dobře pamatují dobu, kdy se vedla složitá jednání mezi střešními organizacemi. Největší boje sváděla ČRDM a Kruh. V tu chvíli byly na pořadu dne nejen otázky názvu jediné „střechy“, ale i mnoho dalších, velmi choulostivých témat – jak malá a kterak zaměřená sdružení mohou být členy, jak by se měla jediná střecha jmenovat apod. Složitá jednání se „vyřešila“ zánikem Kruhu. Nastal čas více přemýšlet o sobě samých. Navíc vypršela platnost Strategie České rady dětí a mládeže pro léta 2000 až 2005 (ZDE) a je třeba přijmout strategii novou.
Vyhodnocením strategie minulé se zabývalo 22. valné shromáždění ČRDM (více o něm ZDE). Na 5. Kongresu ČRDM přišel čas na doladění strategie nové. Byť nás mohlo podle stanov být téměř tři sta (každé sdružení má právo vyslat kromě běžných delegátů valného shromáždění až tři další delegáty), sešly se nás v úterý 17. ledna 2006 necelé čtyři desítky z 18 sdružení (ASK, A-TOM, ČTU, Duha, JmRDM, Junák, Pathfinder, Pionýr, RADAMOK, Royal Rangers, Středisko Radost, Altus, Hnutí Brontosaurus, ZS Morava, Expedice Natura, LLM, YMCA a KD, DTA). Tedy cca 20% procent z celkového počtu členských sdružení. Je pravda, že mnozí za sebou měli velmi náročný den, který začínal dopoledne na Setkání v Senátu. Jiní naopak využili své cesty do hlavního města a statečně se zúčastnili celodenního jednacího maratónu v Senátu i na Kongresu.
„Naší snahou bylo zachovat všechno podstatné, ale přitom mít ten dokument maximálně stručný, aby byl dobře prezentovatelný. Pracovní skupina vycházela ze stávající strategie. Tu i nadále pokládáme za platný dokument. Čili: vynechali jsme ty části, které byly splněny, a doplnili návrhy, které zaslala sdružení,“ vysvětlil v úvodu předseda České rady dětí a mládeže Pavel Trantina. A pak už na promítacím plátně defilovaly vize i strategické cíle. A jak už to v podobných situacích někdy bývá, delegáti se „kousli“ hned u prvního odstavce – poslání ČRDM. Kdyby naše počínání pozoroval někdo zcela nezúčastněný, měl by nejspíš pocit, že tam probíhají „hříčky se slovíčky“. Nicméně všichni přítomní se velmi intenzivně a upřímně snažili, aby definice byla co nejdokonalejší. A tak slůvka mizela, přibývala, nahrazovala se.
Od poslání ČRDM jsme se po mnoha minutách přesunuli k formulaci vize. I to byl nelehký oříšek. Co ještě může organizace ovlivnit a co už je na úrovni přání a snů? A pak přišel bod, který se jevil jako nejpalčivější: co dělat s tím, aby „střecha“ nepřerostla sama sobě přes hlavu? Tj. aby neměla víc členských sdružení, než zvládne „obsloužit“. Vždyť v současné chvíli jsou místních sdružení, která mají do 100 členů, přibližně čtyři desítky a další projevují zájem o členství. A tak vzduchem létaly otázky typu:
Omezit přijímání malých sdružení? A co to je „malé“ sdružení? Co se stávajícími místními členy? Nasměrovat je pod krajské rady? A co když krajské rady někde neexistují a nebo dobře nefungují? Vytvořit systém krajských komor? A jak v nich ošetřit členství velkých celostátních sdružení? Padl i návrh, že by se zvýšil jakýsi manipulační členský příspěvek a právě jeho výše by třeba některá sdružení odradila. Zástupci krajských rad upozornili, že komunikace vždy lépe probíhá na nižší úrovni mezi lidmi, kteří se mají možnost častěji potkávat a lépe se znají. Jenže v tu chvíli kdosi zmínil problém vztahu mezi krajskou radou a konkrétní organizací, který může být s ohledem na případné osobní antipatie nepříliš dobrý. Co pak? A kdo zaručí, že a jak bude krajská rada fungovat?
Otazníků bylo víc než dost. Jednoznačnou, všem srozumitelnou a přijatelnou odpověď jsme zatím nenašli. Navíc přítomní v sále ubývali úměrně s přibývajícím časem. Ono cestovat pozdě v noci do Brna, Českých Budějovic nebo třeba Ostravy je přece jen něco jiného, než jet na konečnou stanici metra. A tak krátce před sedmou hodinou večerní nastala chvíle kongres ukončit. A to i přes to, že nezbyl čas na další položené klíčové otázky (např. na téma hlasovacího systému v ČRDM nebo vyvážení demokratičnosti procesů v Radě a nutnosti rychlého reagování na vnější podněty).
Kongres České rady dětí a mládeže projednal návrh strategie ČRDM na léta 2006 – 2010 a doporučil pracovní skupině pro strategii, aby do návrhu zapracovala připomínky a předložila definitivní verzi strategie ke schválení jarnímu, 23. valnému shromáždění ČRDM. Diskuse nad strategií pro nadcházející pětileté období nekončí. Pracovní skupina pro stanovy se jistě dotáže ještě jednou sdružení na jejich náměty a připomínky, diskuse o vnitřních pravidlech fungování ČRDM bude tedy nepochybně pokračovat.
Předseda ČRDM Pavel Trantina se účastnil i předchozích kongresů, tudíž může srovnávat. Jak tedy vidí „strategické“ jednání on? „Na jedné straně mě příliš nepotěšila nízká účast, na straně druhé věcná, dvě a půl hodiny čistého času trvající debata přesvědčila o tom, že sdružení mají vůli se dohodnout na základních pravidlech a skutečně do hloubky strategicky uvažovat. Výsledek pokládám za dobrý odraz pro další směřování ČRDM – a to je hlavní.“
Kongres ČRDM, aneb jak praví stanovy (úplné znění stanov najdete ZDE)
Čl. 7
Kongres ČRDM
(1) Nejméně jednou za tři roky svolává VS Kongres ČRDM (dále jen „Kongres“).
Jeho účastníky jsou:
a. členové VS, Revizní komise ČRDM, Představenstva;
b. po třech zástupcích každé členské organizace bez ohledu na počet jejích členů.
(2) Kongres se usnáší prostou většinou hlasů a je usnášeníschopný bez ohledu na počet přítomných.
(3) Kongres zejména:
a. volí Revizní komisi ČRDM;
b. diskutuje a přijímá doporučení pro činnost ČRDM, kterými je VS povinno se zabývat;
c. vyjadřuje se k činnosti VS, předsedy a Představenstva ČRDM;
d. bere na vědomí zprávu o činnosti ČRDM předloženou předsedou;
e. bere na vědomí zprávu Revizní komise ČRDM.
f. Předkládá VS návrh Strategie ČRDM.
