Národní krojový ples ve Žďáře nad Sázavou roztočí první únorový víkend pestrý kalendář folklorních událostí roku 2006. Jaký bude – ples i celý nadcházející rok, to vám v následujícím rozhovoru prozradí Zdeněk Pšenica, předseda Folklorního sdružení ČR.
4. února 2006 se v Domě kultury ve Žďáře nad Sázavou uskuteční IX. Národní krojový ples Folklorního sdružení České republiky. Jaký bude?
Každý ročník plesu má svůj zvláštní ráz. Je totiž zvykem, že na plese, který má celostátní charakter, je vždy výrazněji prezentován folklor některého z krajů naší republiky nebo národopisné oblasti. Po loňské „vládě“ Valachů letos převezmou pomyslné žezlo Jižní Čechy. A je třeba přiznat, že se na svoje vystoupení připravují s veškerou odpovědností a pečlivostí. Jihočeský folklor bude na plese reprezentovat 13 folklorních souborů ze všech čtyř národopisných oblastí tohoto kraje – Doudlebska, Prácheňska, Blaťácka a Kozácka. Nebude mezi nimi chybět ani známá dechová hudba „Budvarka“. Hosté plesu ochutnají jihočeského kapra, zelňáky a Budějovický Budvar. Silnou sestavu sedmi souborů na ples připravuje také Horácko, kterému bude patřit jubilejní ples v roce 2007. K očekávané pětistovce krojovaných souborů bude tradičně patřit cimbálová muzika Vojenského uměleckého souboru Ondráš z Brna a soubory Studánka ze Žďáru nad Sázavou a Lipta z Liptálu, které ochotně a obětavě pomáhají v náročné organizaci plesu.
Je Národní krojový ples jediným krojovaným bálem?
Zdaleka ne jediným a také ne nejstarším. Například jen v Praze se letos uskuteční již 70. Chodský věneček (18.2.) a 50. Moravský ples (25.2.). Krojované plesy se tradičně konají na Valašsku, na Hané a v dalších národopisných regionech naší republiky. Národní krojový ples je zvláštní zejména šíří zastoupení regionů celé republiky a společenskou úrovní. Záštitu nad ním přijali Miroslava Němcová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Miloš Vystrčil, hejtman kraje Vysočina a Václav Kasík, generální ředitel Českého rozhlasu. Na ples je zvána také řada dalších významných osobností veřejného a politického života, z nichž některé se plesu účastní tradičně ve vlastním lidovém kroji, ale také řada zahraničních hostů. Národním krojovým plesem je navíc každoročně zahajována mediální kampaň k lidovým slavnostem a mezinárodním folklorním festivalům.
Co můžeme očekávat od těch letošních?
Určitě zajímavá setkání s lidovou písničkou a tancem, lidovými řemesly, tradičními lidovými pokrmy a samozřejmě také nápoji. Lidové slavnosti a festivaly jsou významnými svátky každého regionu a procházejí v posledních letech nebývalým rozvojem. Dnes tvoří základnu členských slavností a festivalů 55 akcí v celé republice a ročně je navštíví více než milion diváků. Jsme rádi, že se tradiční lidová kultura neztrácí v moři dalších kulturních akcí a dokáže každoročně oslovit takové množství příznivců. Navíc je pro nás velice potěšitelné, že většinu návštěvníků folklorních akcí dnes tvoří mladí lidé. Konečně i naprostou většinu členské základny našeho sdružení tvoří děti a mládež.
Folklorní slavnosti a festivaly nabízejí našim souborům příležitost k prezentaci vlastní celoroční práce, ale také setkávání s přáteli, kteří si vybrali stejného koníčka. A protože při organizaci festivalu většinou pomáhá některý folklorní soubor, dochází k vzájemným návštěvám, přátelským posezením a diskusím o souborovém životě a práci. Jsme velice rádi, že na festivalech dostávají často příležitosti k vystoupení také dětské soubory a zpěváčci lidových písní. Pomáhá to zvýšit jejich motivaci pro další celoroční činnost, nacházet nové zajímavé přístupy k tvorbě programu a k dalšímu rozvoji.
Folklorní slavnosti a festivaly jsou v neposlední řadě také příležitostí k mezinárodním výměnám souborů. Každoročně je navštíví více než dvě stovky zahraničních souborů z celé Evropy, ale také ze zemí Latinské Ameriky (Brazílie, Kolumbie, Mexika a Peru), Asie (Číny, Indonésie, Japonska, Koreje), Austrálie a Oceánie. Zájem zahraničních souborů svědčí o tom, že se u nás cítí dobře a naše festivaly jsou pro ně přitažlivé. Při pozvání souborů ze zámoří spolupracujeme s pořadateli festivalů ze Slovenska, Maďarska a Polska. Ale výměny souborů probíhají oběma směry: také naše soubory každoročně uskuteční více než dvě stovky výjezdů do zahraničí. Domníváme se, že tato cesta vzájemného poznávání a formování přátelských vztahů mezi národy přináší velice pozitivní výsledky.
Folklorní soubory však určitě nežijí jen bály a festivaly.
To máte určitě pravdu. Základem rozvoje souborů je jejich pravidelná celoroční práce, hodiny a hodiny zkoušek a tvorby nových programů. Soubory se však také aktivně zapojují do života měst a obcí, ve kterých působí. Ve spolupráci s místními partnery členské soubory každoročně pořádají výchovné a propagační koncerty pro děti a mládež, pro rodiče a svoje blízké i pro veřejnost. Koncerty jsou nejčastěji spojovány s jarními a vánočními zvyky a obyčeji, ale také s místními výročními a dalšími akcemi.
V národopisných regionech, kde je tradiční lidová kultura vnímána jako neoddělitelná součást života měst a obcí, patří k příležitostem pro vystoupení souborů také další výroční zvyky od tříkrálových a masopustních obchůzek obcí přes vynášení smrtky jako symbolu odcházející zimy, stavění a kácení máje, slavnosti sklizně úrody až po adventní zvyky a obyčeje. Jsme rádi, že většina našich souborů je v městech a obcích vnímána jako pozitivní činitel rozvoje občanské společnosti.
Poděkování za výsledky práce souborů a celého sdružení patří především jejich vedoucím, choreografům, primášům, vedoucím lidových muzik, ředitelům a organizátorům slavností a festivalů, starostům měst a obcí, mediálním partnerům, sponzorům a mnoha dalším, bez nichž by naše práce nebyla možná. A protože naše činnost potřebuje také diváky, dovolte mi, abych i jim poděkoval za přízeň a pozval je k návštěvě folklorních akcí v roce 2006.
