Výchova k zájmu o veřejné dění je společným jmenovatelem většiny článků, reportážních příspěvků a rozhovorů v sedmém čísle zpravodaje Archa. Příklady? Začněme třeba tím, co pravidelní čtenáři portálu Adam ještě neznají: úvodní zamyšlení Marie Molkové Sny, sloni a mokrý svět, rozhovor se senátorem Jaromírem Štětinou nazvaný Opět bych si vybral Rikitana, medailonek Střediska Radost nebo rozhovory se třemi zástupci Národního parlamentu dětí a mládeže.
„Životní cyklus slonů se velmi podobá lidskému,“ napsala ve svém úvodníku Hromča. „Od neposedných dětí, pubertálních výrostků, bouřlivých mladíků, inteligentních dospělých po moudré a zkušené starce. Přesto bychom se nikdy neměli chovat jako stádo…“ Tahle myšlenka se ostatně objeví jen o pár stránek dál rovněž v rozhovoru s Jaromírem Štětinou: „Nejsme stádo,“ říká senátor. „Je úžasné, že se všichni na zeměkouli vejdeme a každý můžeme být svůj.“
Činnost Střediska Radost, o kterém tu již na začátku padla zmínka, trvá bezmála čtyři desetiletí, přičemž za totality působilo pod různými hlavičkami. Od roku 1994 funguje jako občanské sdružení. V Orlických horách si pronajalo samotu Amerika, která slouží výhradně dětem a mládeži – o hlavních prázdninách se v jeho stanovém táboře s pevnou základnou vystřídá na 560 účastníků.
„Člověk má pocit, že může něco změnit, něco udělat pro lidi, jde o dobrou motivaci,“ vysvětlila členka Národního parlamentu dětí a mládeže Kateřina Duxová, proč se rozhodla v něm pracovat. Dětské parlamenty působí v řadě měst, zajímají se o „věci veřejné“ a v rámci svých možností se je snaží také pozitivně ovlivnit. Názory tří členů NPDM vám přiblíží příspěvek nadepsaný Naše práce má smysl. Výchovy k zájmu o veřejné dění se týkala také anketní otázka, na niž pro Archu odpověděli představitelé Asociace debatních klubů a Asociace malých debrujárů ČR.
Debrujáři se ovšem v Arše blýskli ještě jednou, a to společně s Dětskou tiskovou agenturou. Právě jejich přičiněním se totiž několik českých dětí zúčastnilo počátkem listopadu v belgickém Evropském vesmírném středisku (Euro Space Center) simulovaného letu dvou dětských mezinárodních posádek do vesmíru.
Ačkoliv desetina českých školáků zažívá denně a dalších třicet procent několikrát týdně nudu, dvě třetiny jich by si ve volném čase nejraději hrály se svými vrstevníky. Tedy alespoň podle dotazníkového průzkumu, který v rámci projektu Není nám to jedno! nechala zpracovat firma Henkel. Partnerem projektu byla také Česká rada dětí a mládeže, které Henkel věnoval 300 000 korun určených na rozvoj čtyř vybraných členských sdružení. Čtenáři Archy mohou také přisednout ke „kulatému stolu“ s religionistou Zdeňkem Vojtíškem, dozvědět se něco víc o na Slovensku konaném mezinárodním semináři věnovaném participaci na lokální úrovni, nebo si přečíst článek o Evropském týdnu mládeže.
Celé 7. číslo časopisu Archa ve formátu PDF – ZDE.
Obsah čísla sedm – ZDE.
