Celostátní velká výměna zkušeností v Třebíči připomněla smysl práce s dětmi
Přes 1300 lidí, kteří ve svém volném čase pracují s dětmi a mládeží, se třetí listopadový víkend sjelo do Třebíče na Celostátní velkou výměnu zkušeností (CVVZ) . Cílem již tradiční akce bývá prohloubit znalosti a dovednosti vedoucích – letos prostřednictvím více než 230 programů a programových bloků, o něž se postarala stovka lektorů z celé České republiky i ze sousedního Slovenska. Třebíčské setkání se tak hned v několika ohledech stalo rekordním. Organizátoři si však přesto – anebo právě proto – kladli za cíl také připomenout étos a původní smysl, který mimoškolní výchova dětí a mládeže má, což stručně vyjádřili i mottem CVVZ 2005: Návrat ke kořenům.
„Snažíme se i při rekordním počtu účastníků probudit v lidech myšlenku na to, že práce s dětmi nejsou jen slova, ale i činnosti. A že nejde jen o zábavu, ale také o výchovu dětí a o jejich další směřování,“ rozvedl náčelník CVVZ 2005 Jan Burda. Proto také při úvodním ceremoniálu vzplál velký táborový oheň, který zažehly čtyři historické postavy – Sokrates, Kleopatra, Julie a Prométheus coby ztělesnění zákonů lesní moudrosti: Pravdy, Krásy, Lásky a Síly. „Tyto čtyři vlastnosti se prolínají, myslíme si, celou cévévézetkou,“ zobecnil Jan Burda.
Účastníci víkendového setkání měli podle něj možnost hledat pravdu například v diskusních fórech, na nichž debatovali mimo jiné o smyslu práce dětmi, o tom, jak ji rozvíjet, a kam dále směřovat. Krásu bylo možné spatřit v rukodělných dílnách, kterých v Třebíči fungovala celá řada: výrobky se v nich tvořily z papíru, kůže, textilu, provázků, a nechyběla ani keramika. Láska se zase odrážela ve vzájemném přátelství a porozumění dětských organizací v duchu myšlenky vitálního nestora CVVZ Jana Šimáněho – Galéna o přátelství rozrůzněných. „Síla už je jen v tom, tento náročný víkend vůbec přežít. A odvézt si z něj spoustu dojmů, zážitků, a hlavně nových zkušeností a znalostí zpátky ke svým oddílům, kde budeme schopni je předat nejmladší generaci. Na ní bude za čas ležet vlastně osud hnutí,“ dodal Jan Burda.
Účastníkům CVVZ byl od pátku 18. do neděle 20. listopadu 2005 k dispozici celý areál místní Střední průmyslové školy technické, část nedaleké základní školy a plavecký bazén (mj. místo nácviku záchrany tonoucího). Kdo chtěl, mohl se podívat i do informačního centra v Jaderné elektrárně Dukovany, a řada programů pochopitelně probíhala i v přírodě – pro zajímavost lze uvést třeba „noční výsadek“. Pořadatelé při něm vyvezli zájemce asi deset kilometrů za město, a oni se pak podle svého orientačního smyslu měli za úkol vrátit zpátky do školy, kde byli ubytováni… „Nakonec dorazili všichni,“ poznamenal náčelník CVVZ.
Stalo se již zvykem, že Celostátní velká výměna zkušeností se pořádá každý rok v jiném městě a její organizátoři se snaží o to, aby v paměti účastníků zůstal co nejzřetelnější otisk jejího svébytného koloritu. Ani Třebíč nebyla v tomto ohledu výjimkou. Tvůrci loga zmíněné akce si vzali za předlohu jednu z místních dominant, mlýn zvaný Větrník (kde se tou dobou jako doprovodná akce CVVZ konala výstava věnovaná Jaroslavu Foglarovi). Inspiraci mlýnem se čtyřmi lopatkami potvrzoval i mlynářský šat pořadatelů a rozdělení účastníků setkání podle jejich erudice do čtyř mlynářských postů – učeň, mládek, stárek a mlynář.
Všudypřítomné nápadité nástěnky, lemující školní chodby, dávaly tušit, k jakým organizacím někteří účastníci CVVZ náleží: Salesiánské hnutí mládeže z Českých Budějovic, Dům dětí a mládeže Havířov, Česká tábornická unie Brno – T.K. „Cassiopeia“, Zeměpisná společnost Morava, Brontosauří dětské oddíly, ZO Českého svazu ochránců přírody „Žlutý květ“, Duha „Velká medvědice“ Olomouc… Jejich zástupci i bezpočet dalších si mohli vybírat z pestré programové nabídky. Pro ilustraci jen malý výčet: „Noční obloha na táboře“, „Orlí pera a mistrovství lesní moudrosti“, Projekty EU a možnosti pro aktivity v oblasti dětí a mládeže“, „Bambiriáda sedmiletá“, „Využití PC pro práci v oddíle“, „Survival aneb Přežití v drsné přírodě“, „Etické postoje – řešení konfliktů“, „Táborové hry“, „Co očekáváme od České rady dětí a mládeže?“, „Neziskovka jako zaměstnání“, „První pomoc aneb Co dělat, když je ouvej“, „Jak získávat nové členy,“ „Kuchař a s tím spojené věci na táboře, výletě,“…
Ať už učeň, mládek, stárek anebo mlynář – ti všichni na daná témata přednášeli, poslouchali o nich výklady, probírali je v diskusích. „Diskuse je pravá výměna zkušeností, kdy ti starší je předávají mladším, a někdy i naopak,“ podotkla šéfka programů třebíčské CVVZ 2005 Jitka Prokešová. A tak se také dělo. Jinými slovy: každý přišel se svou trochou do mlýna.
