Důležitá cesta vlakem

Skončil nám čas vánoční, běžná doba už se vrací. Sváteční výzdobu barevných světýlek v ulicích vystřídaly přeplněné koše a tabule s nápisy SLEVA, VÝPRODEJ. Lidé se už tolik nezdraví, nepřejí si hodně štěstí. Úsměvy jsou rozdány na jedenáct měsíců předem. Byty naklizeny (no – jak, kde), dárky rozbaleny, přání splněna, chvojí opadané. Dokonce jsme zavolali i příbuzným – tedy některým. Teď honem, honem pracovat, lítat, běsnit… Můžeme chtít snad něco víc?!? Já bych pár „zlepšováků“ nabídla. Úsměvy rozdávejte dále, prolomí ledy a je to zadarmo. Malinká přání si plňme celoročně. Nikdo jiný to za nás neudělá. Byty neuklízejte. Škoda času, práce a rodina to stejně neocení. Příbuzným nevolejte. Zabalte svačinu, sedněte do vlaku a převezte jim třeba fotky. Pro radost, pro vzpomínky, pro koukání a tolik potřebné povídání u čaje. Jen červené balíčky prskavek si schovejte až na Vánoce, aby nám ty opravdové sváteční dny nezevšedněly…