Problematiku dětské práce jsem řešil již při zpracování příručky „Bezpečnostní pravidla činností s dětmi a mládeží“ vydané ČRDM v prosinci 2002. Vycházel jsem přitom z platných mezinárodních úmluv. Diskutované ustanovení zákona o zaměstnanosti je pouze implementací již dříve i u nás platných zákonů. Při reedici zmíněné příručky k září 2004 (viz. http://www.smop.cz/bezpec/) jsem revidoval příslušnou kapitolu dle uváděné novely zákona o zaměstnanosti a shledal jsem, že původní znění je zcela v souladu s touto novelou.
Příslušná kapitola:
15. BEZPEČNOST PŘI PRÁCI S NÁŘADÍM, NA BRIGÁDÁCH, atp. písm. y)
Z hlediska kapitoly týkající se pracovní činnosti dětí je důležité připomenout, že dětská práce je podle článku č. 32 Úmluvy o právech dítěte přijaté zákonem č. 104/1991 Sb. vymezena:
„Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji … zejména:
a)stanoví nejnižší věkovou hranici nebo hranice pro vstup do zaměstnání,
b)stanoví odpovídající úpravu pracovní doby a podmínek zaměstnání,
c)stanoví odpovídající pokuty nebo jiné sankce k účinnému zabezpečení plnění tohoto článku.“
Dle Úmluvy o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce přijaté jako mezinárodní smlouva 90/2002 Sb.M.S. je definováno dítě podle článku 2 jako osoba mladší 18 let, posuzování přiměřenosti práce proto musí být sledována i u dospívajících mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku.
Nepřiměřená práce dítěte může být též posuzována jako přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, § 28, odst. 1) písmeno g):
„Přestupku se dopustí ten, kdo zneužívá nezletilé dítě k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni jeho tělesného a rozumového vývoje“, s možnou pokutou do 10.000 Kč.
Tento problém se vyskytuje při činnosti občanských sdružení např. ve formě brigád vykonávaných za úplatu (např. péče o zeleň), při které vypomáhají děti – členové dětských kolektivů. Jde-li o placenou práci, která je úměrná psychické a fyzické způsobilosti dětí, pokud je zajištěna bezpečnost jejich práce a pokud tato práce neomezuje jejich možnosti vzdělávání a rozumného nároku na odpočinek a relaxaci (hry, atp.), lze ji v zásadě připustit. Výtěžek – zisk z této práce ale musí být vždy využit ve prospěch těchto dětí, na činnost tohoto kolektivu, který práci vykonal. Jinak by taková práce mohla být považována za vykořisťování dětí, kdyby jimi vydělané prostředky byly použity ve prospěch jiné osoby.
V tomto směru se též jeví problematická jakási „hmotná zainteresovanost“ jednotlivých dětí na takové práci, kdy je sledována vykonaná práce (vydělané prostředky) jednotlivými dětmi a tyto jsou jim vypláceny, či cíleně využívány pro tyto děti např. jako slevy na akce. Výplata odměny za vykonanou práci dětem postrádá jakýkoli právní podklad, neboť s dítětem do 15 let nelze uzavřít žádnou formu pracovní smlouvy. Taková výplata by tedy byla nutně v rozporu s legislativou upravující účetnictví a patrně i daňovým únikem, když ani není podle čeho daň vypočítat. Sleva na akce je vlastně slevou pro rodiče dítěte, kdy by byla jiná osoba zainteresována na práci dítěte, čili opět by se jednalo o porušení Úmluvy, resp. i o výše uvedený přestupek. V určité míře by takové slevy byly možné jen tehdy, když by se týkaly menší části zisku a když by nebyly předem stanoveny jako nárokové. Takové slevy by bylo spíše možno uplatnit u dětí, které jsou v ústavní péči (kdy není na tomto výdělku dítěte zainteresována jiná fyzická osoba). I zde je však na místě postupovat opatrně a nevyužívat pro tyto slevy větší část výdělku takové dětské práce. Shrnuto, využití prostředků vydělaných dětmi je možné pouze ve prospěch tohoto kolektivu jako celku, pokud by měly být využity cíleně pro aktivnější děti, tak pouze z menší části a nenárokově. Výplata peněz dětem v hotovosti není možná.
