V časopisech ráda čtu nejrůznější rubriky, a to úvodníkem počínaje a tiráží konče. Pokud narazím v hromádce starších periodik na nějaký zvláště podivuhodný text, chvíli váhám a pro jistotu si ověřím, zda číslo nevyšlo 1. dubna. Jenže text, nad kterým jsem zpozorněla tentokrát, žádné aprílové příznaky neměl. Ba co víc. Byl myšlen nanejvýš vážně a odvážně. Přímo průkopnicky. Jakási mladá dáma tam čtenářkám sdělovala, kterak navštívila něco pozoruhodného: kurz zážitků v Rakousku. Věřte – nevěřte, movití lidé si mohou v uspěchané době koupit procházku vonícím lesem, po náležité instrukci ochutnají zakousnutí do jablka… Mají k tomu všemu instruktora, který je na takové jedinečné zážitky připraví a pomůže jim je náležitě vychutnat. A za to vše náležitě zaplatí. Tak mne napadlo, zda bychom neměli za jednotlivá sdružení nabídnout inzerát: „Neuvěřitelné množství zážitků, 24 hodin denně po dobu dvou až tří týdnů nabízíme zcela zdarma. Zn. ani minutu se nebudete nudit, o nenadálá překvapení nebude nouze. Součástí nabídky je vůně lesa, táborového ohně, noční bojovka a houf neuvěřitelně čilých mláďat rodu Homo sapiens“. Jen se obávám, že takto asi nové táborové vedoucí nezískáme. Nebo že by to bylo lepší, kdyby museli za svou účast na táboře platit?
Velké zážitky
