Rozhovor s Vlastimilem Jurou z Analytického centra České rady dětí a mládeže
Podobně jako loni tak také letos se Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) zabývá kromě jiného i systematickým sbíráním a tříděním údajů týkajících se dětských letních táborů. Spolupracuje při tom se stovkou svých členských organizací. A nejen s nimi.
Co má být cílem sběru dat o letních táborech? Co si od něj slibuje ČRDM a jak by mohl posloužit jejím členským organizacím?
ČRDM by se v budoucnu ráda stala organizací, která pracuje s daty za pokud možno co nejširší oblast dětí a mládeže v České republice. Chce být místem, kde se budou scházet a spojovat data i ze středisek volného času (SVČ) a domů dětí a mládeže (DDM), a třeba i od pořadatelů táborů z komerční sféry. Již nyní je totiž Česká rada oslovována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), aby mu poskytovala potřebné informace nebo svá stanoviska. K tomu potřebuje mít co nejširší přehled o tom, co se vlastně s dětmi a mládeží děje. Dbáme na to, aby se našim členským organizacím dařilo dobře, a zastupujeme je. Ale k tomu, abychom to mohli dělat efektivně, se musíme rozhlížet i vně České rady, musíme být schopni reflektovat, co se děje kolem nás.
A věříme, že do táborového průzkumu se zapojí všechny naše organizace – jak členské přímo pod „střechou“ ČRDM, tak pod krajskými radami. Budou pak moci porovnat statistický průměr v ČR se svými konkrétními daty, která budou znát jenom ony, a vyhodnocovat si z toho případné rozdíly v závislosti na specifických podmínkách, které ta která organizace, ten který spolek jako pořadatel tábora má. Což může být velmi prospěšné, protože, jak známo, když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Jak rozsáhlý má být zmíněný sběr, pokud jde řekněme o množství otázek či ukazatelů – třeba v porovnání s právě probíhajícím Sčítáním lidu? (Na monitoru stolního počítače jsou Vlastimilu Jurovi předestřeny příslušné soubory otázek ke Sčítání lidu 2021.) Bavíme se o nějakých pětadvaceti otázkách…
Jde o osmnáct otázek, tedy méně oproti stávajícímu sběru dat pro Český statistický úřad.
Mohl bys uvést příklad toho, nač se ptáte?
Jedna z věcí, které nás zajímají, je třeba zaměření tábora. V tomto ohledu máme už data sesbíraná za posední dva roky, letos se už utvoří určitá řada, docela dobře sledovatelná. Po debatě s ostatními pořadateli z našich organizací tu pracujeme s pojmy všeobecný tábor, potom turistický – ten je zaměřený na pěší výlety a poznávání blízkého okolí a různých turistických zajímavostí nad rámec tábora všeobecného; samostatnou kategorií jsou pak i tábory vodácké, často putovní.
Tím se dostáváme s typu ubytování, rozčleněného námi do tří kolonek. Zaprvé ubytování ve stanech – jde o stany, stany s podsadou a týpíčka (tee-pee) – zadruhé jsme sjednotili chatky a budovy coby pevné konstrukce, no a to, co zbývá, je zatřetí vlastně „pod širákem“, včetně zmíněných putovních táborů.
Jakou formou budou údaje sbírány? Půjde o dotazníky, kde budou mít respondenti přednastavené možnosti k zaškrtnutí, nebo budou muset něco svými slovy vypisovat?
Postavené to máme tak, aby sběr byl co nejjednodušší pro respondenty. Po vyhodnocení připomínek od našich členských organizací jsme dospěli ke dvěma možným způsobům sběru dat. Může jít o tabulku, kterou si respondenti zkopírují, vyplní ji za svoje sdružení, za svůj spolek. Anebo – což může být zajímavé pro tu část organizací, která si bude chtít schraňovat získaná data i pro sebe, nebo má své pobočné spolky, které se jejich zmocněncům nebude chtít obtelefonovávat – máme k dispozici Google-formulář. Pořadatel tábora na něj obdrží link od vedení svého spolku a formulář vyplní – tak, aby se data vygenerovala do nějaké výsledné spolkové tabulky určené nám. V tu chvíli už taková organizace dostane první „zpětnou vazbu“: bude moci porovnat tábory mezi sebou, pokud to již dříve nedělala.
Tím vyplňováním by se měli zabývat vedoucí přímo na místě v době konání tábora, anebo se k tomu můžou vrátit někdy později?
Určitě bude jenom na nich, kdy se tomu budou věnovat. To necháme na možnostech jak těch táborů, tak jejich mateřských a střešních organizací. Věříme ale, že sběr bude tak jednoduchý, že kdykoli po skončení tábora by nám měli být jejich vedoucí schopni kompletní data poskytnout.
Jde v zásadě o dobrovolnou aktivitu oněch pořadatelů?
Přesně tak. Vyplnění je dobrovolné, nicméně z předešlého sběru víme, že devadesát devět procent organizací nám poptávané údaje vyplnilo. Je samozřejmě jenom na nich, jak svědomitě a jak přesně je vyplní.
Co se s těmi daty stane poté, co jsou sebrána a odeslána formulářem či nějak jinak do ČRDM? Jinými slovy: ČRDM s nimi bude dále pracovat jako s konkrétními daty té které organizace, nebo je bude zobecňovat?
Ve chvíli, kdy data od dané organizace obdržíme, je to naposledy, kdy by se k ní dalo říct něco konkrétního. Vzápětí se totiž přidávají k balíku dat dalších, anonymizují se a není už pak možné z nich určovat, kde který tábor byl, kdo ho pořádal a tak dále. Pak jsou už ve statistice zcela anonymní.
Napadá Tě nějaký konkrétní způsob využití už sebraných dat – dále zprostředkovaných ministerstvu školství či jinému subjektu – jenž by pomohl následně zlepšovat podmínky pro pořádání táborů?
MŠMT určitě sbírá data o táborech. Nicméně pokud víme, tak je sbírá od organizací, kterým poskytuje nějaké finanční dotace. Což v praxi znamená, že zdaleka nejde o tak komplexní soubor dat, jímž disponuje a měla by nadále disponovat ČRDM. Určitě se dají některá ministerská data porovnávat, jenže pokud někdo někomu dá peníze, tak samozřejmě ovlivní nejen výkon daných činností, ale třeba i kvalitu, délku pobytu na táboře a podobě. My při sběru dat nebudeme rozlišovat organizace, které mají nějakou podporu od MŠMT, a ty, které ji nedostávají. My se zaměřujeme čistě na tábory jako takové, ať už konané s finanční podporou mateřských organizací, nebo bez ní. Pro nás je důležité dostat se k tvrdým datům o konečných účastnících a organizátorech.
Dalo by se odvolat na sesbíraná data při vyjednávání podmínek důležitých pro činnost dětských a mládežnických organizací, například za složitých epidemiologických okolností typu covid-19?
Určitě. Už se tak i stalo. Můžeme říct, že ačkoli se jednalo o prvotní data sbíraná loni vlastně za rok 2019, tak už ta jsme díky jejich komplexnosti byli schopni použít při vyjednávání s ministerstvem zdravotnictví, školství nebo s hlavní hygieničkou před loňskými prázdninami. A byla to nejkomplexnější data za tábory, která do té doby byla v Česku sesbírána. Určitě to tedy tenhle smysl má – a situace v letošním roce bude obdobná, ne-li složitější a náročnější. 
Po přidání dat od středisek volného času (SVČ), domů dětí a mládeže (DDM) a pak i od skupiny pořadatelů komerčních táborů můžeme ovšem říci, že máme celý sektor pořadatelů letních táborů v České republice statisticky pokrytý. A vypovídací hodnota dat tomu také odpovídá. Dá se o ně potom opřít při vyjednávání velmi dobře. Myslím si, že právě toto může být přidanou hodnotou i pořadatelům komerčních táborů či domů dětí a mládeže, které my sice nezastupujeme – mají vlastní asociaci – ale v konečném důsledku jsme všichni na stejné lodi. 
Některé aspekty se třeba v loňském roce změnily v závislosti na počtu účastníků na táborech. Víme to, máme celkem dobrý přehled o tom, co se odehrávalo. A jsme schopni odpovídat jak hygieně, tak případně i novinářům na jejich tematické otázky. Naše členské organizace nám k datům dávají ještě nějaké informace navíc, za ně jsme také velmi vděční. Díky nim jsme mimo jiné schopni novináře v případě potřeby navigovat na konkrétní organizaci; vhled ČRDM do problematiky letních táborů je myslím velmi dobrý.
Jaké jsou dosavadní zkušenosti s ochotou organizací pomoci při sběru statistických dat?
Všichni pracujeme s dobrovolníky. Naše členské organizace jsou dobrovolnické, máme dost svých jiných činností na starosti. V minulosti jsme po nich chtěli něco, na co nebyly zvyklé; vesměs předem ani nevěděly, co po nich budeme požadovat. Po četných jednáních se zástupci hlavně větších členských organizací jsme se už domluvili na tom, jaké údaje má smysl sbírat, tak aby to pro ně nebylo nějak zásadně časově náročné. A také aby nešlo o informace, které by je nějak obtěžovaly nebo zatěžovaly jejich nejnižší články – pořadatele. Předpokládáme, že sběr by měl být pružný, neboť velké organizace si díky svým databázím dokáží mnohé údaje velmi rychle vytáhnout.
Dokázal bys odhadnout, kolik času může pořadatel nad odpověďmi strávit?
Můžu být docela konkrétní – jakožto Mladí chovatelé zvířat totiž taky pořádáme tábory, taky jsme dobrovolníci. Když si po skončení tábora vezmu k ruce jeho vyhodnocení, tak vím velmi přesně, kolik mě co stálo, kolik jsem měl kde účastníků a podobně. Jsem schopen za nějakých pět, osm, deset minut vyplnit příslušnou tabulku nebo Google-formulář. Pokud by to mělo trvat déle, půjde spíš o to, jak snadno a rychle si ten, kdo bude tabulku vyplňovat, ujasní, co přesně po něm chceme. 
Rozhodně nemáme v úmyslu zatěžovat pořadatele během konání tábora. Předpokládáme, že po jeho skončení – někdy koncem srpna – by měli být schopni řekněme těch deset minut věnovat vyplnění formuláře. Informace tím poskytnou své mateřské organizaci a ta pak následně nám. Myslím si, že začátkem podzimu bychom tudíž měli již všechna potřebná data mít.
O kolik sad odpovědí – tabulek či formulářů – se dohromady zhruba jedná?
Pokud bych do toho měl započítat pobočné spolky – jejich rozdělení bývá v každé organizaci jiné – budou jich tisíce. Některé skupiny dělají i více táborových běhů, třeba kratších, a za každý ten tábor vyplňují odpovědi zvlášť. Nám jde o každý tábor, ne o jeden vybraný.
Máš na závěr nějaký vzkaz pro pořadatele letošních letních táborů?
Vyplňujte, má to smysl. Nebojte se sběru dat, vždyť jde jen o chvilku. A věřte, že nám všem to v těchhle složitých časech pomůže.
Děkuji za rozhovor.
