Ze vzpomínek pamětníků i samotného Václava Havla vyplývá, že ne vše na skautingu ho chytlo a občas musel trochu bojovat a překonávat se. Zároveň v něm ale získal úctu k přírodě a vztah k hodnotám, na nichž skauting stojí. S těmi spojil svůj život natrvalo.
Se skautingem se Václav Havel seznámil ve svých deseti letech na internátním gymnáziu Koleje Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Byla to nevšední škola, kterou vymyslel a vedl lékař a skaut Ladislav Filip – Brácha a do její činnosti vtělil hodně ze skautské metodiky. Václav Havel na škole získal i svou známou, ale jím nepříliš oblíbenou přezdívku Chrobák.
Internátní kolej měla i velmi bohatou mimoškolní činnost, do které patřily také dva oddíly – jeden suchozemský a druhý vodácký. A právě ten začal na přání své maminky navštěvovat Chrobák.
Oddíl vedl Jiří Hofhans – Dlouhán, který byl zároveň vůdcem pražské vodácké Jedenadvacítky, a oddíly mnoho akcí podnikaly společně. Sjíždění řek se stalo Havlovou nejoblíbenější oddílovou kratochvílí. Miloval také skautský kroj s námořnickou čepicí a plnění odborek. Ale jinak pro něj byl oddílový život často spojený se sebezapřením.
I přes obtíže ovšem Chrobák oddíl neopustil, a to ani po roce 1950, kdy byl ze školy pro svůj původ vyloučen, a stejně tak kvůli komunistům skončil i skauting. Vrátil se do Prahy, kde přestoupil do původně 21. oddílu, nově schovaného pod hlavičkou Sokola. Zde zůstal do roku 1952, kdy o prázdninách sjel s oddílem poslední řeku. Tím se na dlouhé roky vztah Václava Havla ke skautingu uzavřel a on vyměnil svět táboráků, šlajsen a řek za jemu bližší prostředí kaváren a městského života.
Po třetí obnově Junáka v roce 1989 mu skauti přinášejí na Pražský hrad vyznamenání za Čin junácký a odnášejí si jeho přijetí čestné funkce protektora – patrona skautingu. Při té příležitosti Václav Havel řekl:
„Milá vlčata, milé světlušky, milí skauti, milí roveři, vítám vás na nádvoří Pražského hradu. Dostal jsem právě nejvyšší skautské vyznamenání, kterého si samozřejmě velice vážím. I já jsem kdysi v mládí býval skautem, ale to bylo v době, kdy ještě většina z vás nebyla na světě. Nicméně mohu říct, že skauting mi dal mnohé. Naučil mě disciplíně, vychoval mě i k solidaritě s druhými, vychoval mě k úctě k přírodě.
Skaut vychovává lidi k solidaritě, vychovává je k vzájemnému porozumění, úctě k přírodě. A já se domnívám, že všech těchto vlastností bude dnes našim národům nesmírně zapotřebí.“
Když se podíváme jen na celoživotní Chrobákovu schopnost svému strachu navzdory neustále znovu a znovu oponovat komunistickému režimu, musíme si říct, že právě tento postoj se mimo jiné formoval i při překonávání strachu při přejezdu nejedné šlajsny. Vzor je jistě jedna z poloh, kterou pro nás Václav Havel bude mít. Zároveň nám jeho dílo připomíná hodnoty, které skauting vyznává. Pravda a láska spojená s nejcennějším závazkem skautského slibu, hledání duchovní podstaty světa nenavázané na jedno konkrétní náboženství, úcta k přírodě a důraz na osobní angažovanost a občanskou společnost.
Článek a rozhovor s prezidentem Václavem Havlem si můžete dočíst zde:
www.skaut.cz/skautvh/
Skaut prezidentem. Připomínáme si 10 let od odchodu Václava Havla