V krajině soustavně ubývá ptáků, snižují se stavy zvěře, jako jsou zajíci nebo koroptve, mizí motýli, čmeláci, včely a další hmyz, půda z polí odtéká, s každým rokem se ten stav zhoršuje.
Vláda v programovém prohlášení slibuje vyhradit do roku 2030 minimálně deset procent zemědělské půdy na aktivní ochranu biodiverzity. Jak popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vojtěch Kotecký, je to šance zbavit se obřích lánů.
„Velké lány jsou možná nejviditelnějším rysem zdejšího venkova. Průměrné jihočeské pole měří čtyřikrát více než za hranicí v Horních Rakousích. Čtvrtina z našich lánů je dokonce větší než půl čtverečního kilometru. Napříč Českem vznikla poněkud bezútěšně monotónní krajina,“ napsal environmentálního experta a ochránce přírody Vojtěch Kotecký v komentáři publikovaném z kraje ledna na Aktuálně.cz.V rozhovoru pro Seznam Zprávy nyní hovoří o tom, proč může být zásadní klauzule programového prohlášení, která slibuje „aktivní ochranu opylovačů a celkové biodiverzity“ na území přinejmenším desetiny zemědělské půdy do roku 2030.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde:
Prohlédněte si v článku letecké fotografie „před“ a „po“.
Letecké fotografie stejného místa z roku 1953 a ze současnosti ukazují, jak česká zemědělská krajina po kolektivizaci ztratila rozmanitost. To se podepisuje na zhoršování biodiverzity, schopnosti krajiny zadržovat půdu, i o problémech s erozí