Více strakapoudů i dlasků zaznamenali dobrovolníci během Ptačí hodinky. Vítězství obhájila sýkora koňadra.
Přes 35 tisíc dobrovolníků se 7.–9. ledna zapojilo do programu sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Je to o 8 tisíc více než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Letos účastníci pozorovali celkem 707 133 ptáků. Nejpočetnějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech třech předchozích ročnících, sýkora koňadra. V porovnání s loňským ročníkem na krmítka letos přilétlo více jedinců lesních druhů – strakapoudů, sojek, brhlíků, hýlů či dlasků.
Letošní Ptačí hodinka byla opět rekordní. Do čtvrtého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 7. do 9. ledna 2022 se zapojilo 35 270 dobrovolníků, kteří odeslali 24 365 hodinových sčítání. Dohromady jsme během třídenního sčítání zaznamenali přes sedm set tisíc ptáků.
Žádný jiný pták nepřiletěl při Ptačí hodince častěji než sýkora koňadra. „Zaznamenalo ji 88 % sčitatelů. Celkový počet pozorovaných koňader se vyšplhal na 134 549,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.
Sýkora koňadra tak ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují.
„Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 71 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Alena Jechumtál Skálová.
Jedním z druhů, které dobrovolníci letos pozorovali mnohem častěji než loni, je strakapoud velký. „Zatímco loni navštívil během sčítání 26 % všech krmítek, letos jsme ho spatřili na 42 % krmítek. A strakapoud velký se tak stal pátým nejčastěji pozorovaným druhem. Dlasky tlustozobé jsme zaznamenali dokonce třikrát častěji než loni – v roce 2021 mělo na dlaska štěstí 5,6 % pozorovatelů, při letošním sčítání dokonce 16,4 %. Hojněji jsme pozorovali i další lesní druhy ptáků, jako jsou sojky, hýli či brhlíci. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. Když se u těchto druhů podíváme na proběhlé čtyři ročníky, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Alena Jechumtál Skálová.
- Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu https://ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky-2022/.
Letos jsme také zaznamenali mnohem více kosů černých. „Kosi v roce 2020 přilétli na 50 % krmítek, v roce 2021 jsme je viděli na 57 % krmítek a letos dokonce na 66 %,“ dodává Jechumtál Skálová.
Čtvrtého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 7. do 9. ledna se zúčastnilo 35 tisíc lidí z celé republiky, kteří pozorovali 707 tisíc ptáků. Sčítalo i 446 školních kolektivů, dohromady se sčítání účastnilo 3049 žáků se svými učiteli a vychovateli.
Podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Na necelá 2 % krmítek nepřilétli během 60 minut žádní ptáci. „I taková pozorování jsou velmi cenná – pomáhají nám zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ říká Alena Jechumtál Skálová.
„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň je vhodné pozorování ohlásit na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.
Přikrmování je vhodné v březnu ukončit
Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.
Další z programů občanské vědy ČSO, do kterého se může veřejnost zapojit, je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilce už je ale možné na hnízdech pozorovat i teď. Více informací na birdlife.cz/capi/.
