Setkání s novináři probíhalo v Konšelském salonku pražské Novoměstské radnice (foto Jiří Majer)
    Setkání s novináři probíhalo v Konšelském salonku pražské Novoměstské radnice (foto Jiří Majer)

    Až do soboty 24. září 2022 mají návštěvníci tradiční interaktivní výstavy „Hry a hlavolamy“ možnost si prohlédnout a vyzkoušet spoustu zajímavých, zábavných a podnětných exponátů.

    Podle pořadatelů jich najdou v prostorách historického sálu Novoměstské radnice na Karlově náměstí ve druhém pražském obvodu stovky. Že by ale nevěděli, co si s nimi počít, to vážně nehrozí. Jako vždy jsou totiž na místě zkušení asistenti, připravení v případě tápání pomoci – třeba s herními pravidly nebo na workshopech s hlavolamy.

    Nestor sběratelů hlavolamů Jaroslav Flejberk (foto Jiří Majer)
    Nestor sběratelů hlavolamů Jaroslav Flejberk (foto Jiří Majer)

    Jen pro upřesnění: ve čtvrtek 22. září je otevřeno od 08.00 do 18.00, v pátek 23. září je herní „večerka“ prodloužena do 20.00 a v sobotu 24. září je výstava přístupná veřejnosti pro změnu od 10.00 do 18.00.

    Šestadvacátý ročník výstavy „Hry a hlavolamy“ navázal po dvouleté odmlce na to nejlepší ze svých ante-covidových předchůdců. Jak by také ne – vždyť na setkání s novináři 21. září mimo jiné zaznělo i to, že nucená izolace velké části obyvatelstva v době covidové pandemie paradoxně prospěla deskovým (ale i dalším) společenským hrám. O čerstvých herních posilách, vypouštěných „do světa“, pohovořily na tiskové konferenci zástupkyně tří zainteresovaných firem: ADC Blackfire Enterteinment, Piatnik Praha a DINO Toys.

    Pavel Hofrichter, ředitel Her a hlavolamů (foto Jiří Majer)
    Pavel Hofrichter, ředitel Her a hlavolamů (foto Jiří Majer)

    „Výstava Hry a hlavolamy je zajímavá tím, že se snažíme ukázat dětem ze škol svět, který nemá displej, a vracet je k základu: ke komunikaci. Já s oblibou říkám, že deskové hry jsou vlastně o komunikaci rodin navzájem. Protože nejlepší je, když se večer mohou sejít lidé, kteří spolu bydlí, a začít hrát hru. A komunikovat spolu, což jinak mnohdy ani nedokážou, protože mají v ruce stále mobilní telefony,“ nechal se slyšet moderátor tiskového setkání  Pavel Hofrichter, ředitel výstavy.

    „My teď uvádíme Brainbox, verzi Matematika, kde si hráči procvičují a naučí se matematické dovednosti – s tím, že hra Brainbox zlepšuje pozorovací schopnosti. Člověk kouká na kartičku, a během deseti vteřin si musí zapamatovat, co na ní je. A potom musí správně odpovědět na otázku, která je položena na zadní straně kartičky,“ řekla Kateřina Hejlová ze společnost Blackfire.

    Z produkce firmy Blackfire (foto Jiří Majer)
    Z produkce firmy Blackfire (foto Jiří Majer)

    Doplnila, že hra je určena pro jednoho či více hráčů. Začátkem září přišla podle ní novinka s názvem Double Večerníček.

    Kateřina Hejlová, Blackfire (foto Jiří Majer)
    Kateřina Hejlová, Blackfire (foto Jiří Majer)

    „Asi znáte hru Double, je to postřehová hra, v níž hrají všichni najednou a hledají stejný symbol na dvou kartách. Osobně si myslím, že je to trochu retro-verze, neboť dnešní děti klasické české Večerníčky už tolik neznají, ale jejich rodiče se vrátí do dětských let, protože tam najdou Maxipsa Fíka, vílu Amálku, Králíky z klobouku, Rumcajse s Cipískem a tak dále.“ Vlak duchů je potom variací na stávající hru Jízdenky, prosím. „Je to strašidelná varianta, víceméně spíš pro rodiny s dětmi od šesti let. Cílem je propojit města či místa na mapě, získat co nejvíce bodů, nějaké bonusy, a vítězem je ten, kdo získá nejvíce bodů.“

    Śtěpánka Zoubková, Piatnik (foto Jiří Majer)
    Śtěpánka Zoubková, Piatnik (foto Jiří Majer)

    Štěpánka Zoubková přinesla do radničního Konšelského salonku ukázat Activity, „vlajkovou loď“ Piatniku, které se prodalo už víc než 11 milionů kusů a jež oslaví třicáté narozeniny. „Je to jedna z her, které se řadí ke světovým fenoménům, jako jsou Monopoly,“ konstatovala. „Je to úlet? je spíš party hra pra pro puberťáky nebo dospělé. Na odlehčení. Jak dobře znáte svoje zlozvyky? A jak dobře je znáte u svých přátel? Máte tam kartičky s různými (zlo)zvyky, jako třeba Olizujete víčka od jogurtů, Zastrkujete lidem cedulky na oblečení, Počítáte schody při chůzi po nich… A vy vlastně tipujete nebo hádáte, které z nich mají vaši soupeři – a podobně oni hádají ty vaše.

    Z produkce firmy Piatnik (foto Jiří Majer)
    Z produkce firmy Piatnik (foto Jiří Majer)

    Je u toho velká legrace. A zároveň jsme se snažili ty zlozvyky vybírat tak, aby nikoho neurazily, aby se lidi nestyděli ty věci přiznat,“ popsala další novinku Štěpánka Zoubková. Klub dobrodruhů je podle ní zase kooperativní hra pro děti, „což je hrozně fajn, protože děti potřebují nejen soupeřit, ale naučit se i spolupracovat, aby měly týmového ducha“. Jak dodala, při této hře je potřeba zapojovat fantazii, děti se musí naučit komunikovat, vymýšlejí příběhy, čtou je také z přiložené knížky a přemýšlejí, jak je okořenit…

    Ivana Maršálová, DINO Toys (foto Jiří Majer)
    Ivana Maršálová, DINO Toys (foto Jiří Majer)

    Ivana Maršálová z DINO Toys při představení Dračího hradu použila podtitul Nové výzvy. Proč? „Protože hru Dračí Hrad jsme už vydali v roce 2003 a na svoji dobu byla báječná. Hry ale postupují strašně rychle dopředu a potřebují nové a originální herní mechanismy. Takže můj kolega Štěpán Peterka se do toho pustil a do té velké hry přinesl mnoho nového. Je to RPG hra, což znamená, že hrajete za nějakého hrdinu, kterého si vytuníte: sbíráte zkušenosti, máte nějaké dovednosti, musíte se vyzbrojit a obrnit, abyste mohli do Dračího hradu vstoupit a bojovat tam s příšerami…,“ naznačila zástupkyně DINO Toys.

    Osvětu ze světa neslyšících přináší hra Ucho. Slovy Ivany Maršálové je to zábavná týmová party hra, spočívající v tom, že slova napsaná na kartičce si týmy sdělují odezíráním anebo znakováním. „Není to pantomima – pozor na to – ale skutečné znakování!

    Na křest dorazily i děti (foto Jiří Majer)
    Na křest dorazily i děti (foto Jiří Majer)

    Tuhle hru jsme dělali společně s Tichým světem, organizací pro neslyšící, která nám pomáhala s kartičkami – s tím, aby znaky byly opravdu znakovou řečí. Je to tichá, ale velmi zábavná hra, při které se hodně nasmějete,“ přiblížila ji vyslankyně DINO Toys.

    Cestovatel Dan Přibáň, kmotr Šifer Emila Holuba (foto Jiří Majer)
    Cestovatel Dan Přibáň, kmotr Šifer Emila Holuba (foto Jiří Majer)

    Podle Ivany Maršálové jsou trendem nynější doby únikové hry, šifrovací hry, kvízové a vědomostí hry na doma. „Je po nich stále větší poptávka, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Cryptomania přišla s nápadem, který jsme realizovali,“ řekla na adresu Šifer Emila Holuba, jež se dočkala křtu v předsálí Konšelského salonku (jde o pilotní hru „šifrovací edice“, z níž dosud vyšly dva tituly – ještě Šifry hradu Zvíkova). „Je to adrenalinový zážitek daného momentu: vy prožíváte příběh, a musíte opravdu zapojit všechny mozkové buňky, ideálně i kamarády – každý na to kouká trošku jiným pohledem – abyste vyřešili jednotlivé šifry a dostali se úspěšně k cíli,“ nastínila Ivana Maršálová schéma hry.

    Na avizovaný křest byly pozvány i děti. Kmotrem Šifer Emila Holuba se stal Dan Příbáň, známý z dalekých cest žlutým trabantem. Předeslal, že autoři nechtěli zmíněnou herní novinku pokřtít alkoholem.

    Křest Šifer Emila Holuba – zleva Dan Přibáň, Štěpán Peterka a Luděk Hrnčíř (foto Jiří Majer)
    Křest Šifer Emila Holuba – zleva Dan Přibáň, Štěpán Peterka a Luděk Hrnčíř (foto Jiří Majer)

    „A my jsme zjistili, že máme doma písek, který jsme vymetli z toho našeho auta, když jsme se vrátili z Jižní Ameriky,“ pronesl na vysvětlenou Dan Přibáň.

    A pak už se na obal Šifer Emila Holuba snesl žlutošedý proud… Křtu asistovali také tvůrci jmenovaných šifrovacích her Luděk Hrnčíř z Cryptomanie a Štěpán Peterka z firmy DINO Toys, která hru vydala. „Máme rok, kdy slavíme výročí Emila Holuba, slavného cestovatele, a my jsme propojili (jím inspirovaný) příběh s hravostí a chytrou zábavou, která je určena pro vás a vaše kamarády nebo pro rodinu, která si společně zahraje takovouhle hru a zažije dobrodružství doma, ve svém obýváku,“ zarámoval základní sdělení do širšího kontextu Luděk Hrnčíř.

    Zařadil: -maj-

     

     

     

    Autor