Kojení ježka který přišel o mámu (foto Archa Liberec)
    Kojení ježka který přišel o mámu (foto Archa Liberec)

    Už téměř 3000 ježků přijaly letos záchranné stanice do své péče! Z toho za posledních sedm týdnů to bylo rekordních 1400 ježků. Většina z nich přitom žádnou lidskou pomoc nepotřebovala. Stala se obětí mýtu o tom, že malý ježek zimu nepřežije. Do záchranných stanic patří pouze zranění a nemocní ježci. Ti ostatní mají zůstat na svobodě a v bezpečném prostředí.

    V průměru 200 ježků týdně nyní přijímají záchranné stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic. Velkou většinou jde o ježky – letošní mláďata – kteří se zdáli svým nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či třičtvrtě kila, zimu nepřežije. Tento mýtus v nedávné minulosti, a jak je vidět, tak úspěšně, šířili i ochránci zvířat, ba i samotné záchranné stanice.

    Ježek východní–- mládě, které je již samostatné a není vhodné ho z přírody na zimu odebírat (foto ZS Pasíčka)
    Ježek východní–- mládě, které je již samostatné a není vhodné ho z přírody na zimu odebírat (foto ZS Pasíčka)

    Není to pravda! Jarní nálezy naprosto zdravých čtvrtkilových ježků to dokazují. „Záleží na místě, kde se ježek vyskytuje, i na tom, jak dlouhá a tuhá bude zima“, říká Petr Stýblo, koordinátor Národní sítě záchranných stanic z Českého svazu ochránců přírody. „Pravidlo 500 g před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy fakt dlouhé, ale určitě neplatí v Polabí či Praze,“ dodává.

    Mnohem zásadnějším faktorem pro ježčí přežívání je prostředí, ve kterém se vyskytují. A takové prostředí může ježkům připravit každý, kdo má zahradu či třeba spravuje veřejnou zeleň. Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní, a ponechat ježkům přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře. Umělé dutiny, tzv. ježkovníky, které se teď hojně prodávají, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty, nefungují. No, a komu to nedá a chce tomu svému ježkovi pomáhat více, může mu před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce! To je další z mýtů, který ježkům škodí.

    Ježek ze zničeného hnízda. Takto malý pomoc odborníků vždy potřebuje (foto Ornis Přerov)
    Ježek ze zničeného hnízda. Takto malý pomoc odborníků vždy potřebuje (foto Ornis Přerov)

    Do záchranných stanic patří pouze ježci viditelně poranění nebo nemocní – apatičtí, špatně se pohybující. A pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují.

    Všechny tyto rady bohužel nezabrání tomu, aby byly záchranné stanice každý podzim zahlcovány zbytečně sebranými ježčími teenagery. Letošní rok v tomto bude zřejmě rekordní. Vzhledem k ježčím nárokům bude péče o ježky až do jarního vypuštění stát záchranné stanice cca 2 000 000 Kč. Pokud chcete pomoci ježkům ve stanicích, máte nyní možnost jim zakoupit symbolickou plnou misku pro ježky https://daruj.obchudekcsop.cz/objednavka-certifikatu-zvire-v-nouzi-krok-1/ nebo můžete přispět na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi číslo: 33 55 33 22/0800.

    Stanice rovněž uvítají i pomoc materiální. Ježci jsou krmeni převážně kočičími konzervami a granulemi, jako podestýlka jsou využívány noviny. To vše lze po dohodě stanicím pro ježčí svěřence předat. Kontakty na stanice naleznete ZDE

    Zařadil: -maj-

    Autor